Jaká jsou největší solární parkoviště v Česku? Pořadím zamíchaly dva nové projekty.
Velká solární parkoviště stále nejsou pro Českou republiku úplně typická. Za dosud největší byl dlouhodobě považován carport v jaderné elektrárně Dukovany s výkonem 831 kWp a téměř 2600 panely. V nedávné době však na dvou místech vznikly obdobně velké projekty, z nichž jeden dukovanské parkoviště dokonce překonal.
Výrobce kosmetických produktů Schwan se sídlem v Českém Krumlově před pár týdny oznámil, že dokončil největší solární parkoviště s kapacitu 980 kWp. To mimo jiné zahrnuje i panely, které dokáží vyrábět elektřinu z odraženého světla od povrchu parkoviště či zaparkovaných vozidel. Vedle carportu s kapacitou pro stovky aut má společnost také střešní fotovoltaickou elektrárnu umístěnou na výrobní hale. Celkový výkon solárních zdrojů v areálu tak dosahuje 1230 kWp. Schwan vyráběnou energii využívá primárně přímo ve výrobě. Parkoviště má být v budoucnu doplněno o nabíjecí stanice pro elektromobily.
Výhodou tohoto typu fotovoltaických elektráren jsou zejména snadnější povolovací procesy oproti výstavbě na volné ploše. V některých zemích Evropy rozvoj carportů dokonce podporuje i legislativa, což však zatím není český případ. Solární parkoviště jsou na druhou stranu technicky náročnější a v některých případech jejich realizace vyžaduje i robustnější řešení kvůli statice a provozu parkoviště. Smysl tak firmám dává zejména při pokrývaní vlastních energetické spotřeby.
Moravě nově kraluje ZOO Zlín
Jen o chvíli později než českokrumlovský výrobce kosmetiky oznámila ZOO Zlín dokončení největšího solárního parkoviště na Moravě. Projekt tvoří dvě samostatné jednotky, celkem bylo naistalováno 1 300 fotovoltaických panelů s výkonem 723 kWp. Finanční náklady dosáhly podle tiskové zprávy zoologické zahrady 35 milionů korun. Projekt zaštítily statutární město Zlín, zřizovatel zlínské zoo, a dotace z evropských fondů prostřednictvím programu ITI Zlínské aglomerace.
Realizaci fotovoltaické elektrárny zahájila ZOO v lednu letošního roku. Výstavba tak trvala zhruba pět měsíců. Zahájení jejího ostrého provozu se plánuje na přelomu léta a podzimu 2026. „Fotovoltaická elektrárna nám pokryje zhruba třetinu spotřeby elektřiny, odlehčí i distribuční síti. Chceme být nejen místem ochrany vzácných druhů zvířat, ale také příkladem moderní a odpovědně fungující instituce,“ řekl ředitel ZOO Zlín Roman Horský, který dodal, že přebytky vyrobené elektřiny bude organizace sdílet s Energetickým společenstvím Zlín, které bude sdružovat také další fotovoltaické instalace u společností zřizovaných městem.
Zdroj: Zoo Zlín
CHCETE DOSTÁVAT nové díly, články a přehledy do mailu? Napište se do našeho newsletteru a nic vám neuteče.