Ikona Dekarbonizace

DEKARBONIZACE

Ikona Obnovitelné zdroje

OZE

Ikona Obnovitelné zdroje

INOVACE

Ikona plyn a teplo

PLYN A TEPLO

Ikona Jaderná energetika

JÁDRO

Ikona Jaderná energetika

ELEKTROMOBILITA

Bohdan Zronek: Drony, 3D tisk a další technologie v českých jaderných elektrárnách

1–2 minut
Jaderná energetika

Jak moderní technologie proměnily provoz Temelína a Dukovan? Kde se využívá 3D tisk, drony nebo AI? A jak probíhá výchova nové generace jaderných expertů? Hostem našeho podcastu byl Bohdan Zronek, ředitel jaderné divize a člen představenstva skupiny ČEZ.

Začalo to zbavením se papírů. S AI se v jádru musí zacházet opatrně

Co si pod digitalizací jaderné energetiky vlastně představit?

Pro mě ten první motiv bylo zbavit se papíru a běhání s papírem někam. To je úplně úžasná myšlenka a mnohem lepší formát, než něco psát  na papír a pak papíry někam nosit a pak je číst a vyhodnocovat. A my od té první velmi jednoduché myšlenky jsme se dostali do stavu, kde jsme zdigitalizovali v podstatě všechno.  Takže dneska, když potkáte dodavatele, tak drtivá většina žádný papír v ruce mít nebude, ale bude mít tablet a v něm nahranou veškerou dokumentaci k opravě a pracovní příkazy.

Nakolik si ale v té souvislosti můžete pustit k tělu takzvanou umělou inteligenci, tedy AI?

Velmi opatrně a musíme vždycky hledat, kde to dává smysl. Vždy, když používám umělou inteligenci, ještě pak musím použít i tu přirozenou. A nakonec to musí být člověk, který má poslední slovo. Typický příklad je vyhodnocení radiogramu toho největšího svaru o průměru 1,1 metru. Ten radiogram má několik metrů a vyhodnocuje se asi devět hodin. Devět hodin někdo musí koukat do toho radiogramu a hledat kousek po kousku, jestli náhodou tam není nějaká indikace nebo místo, které by nás mělo zajímat. Pomocí AI to první vyhodnocení umíme za několik málo minut. Pak je třeba říct tomu specialistovi, který nemá unavené oči, podívej se tady na dvě místa a výsledek je úplně skvělý. Ale vždycky ten expert musí být ten, kdo řekne, co je dobře, co je špatně.

Drony, 3D tisk a další technologie

Jak pomáhají drony, roboti a další technologie při kontrolách zařízení?

Typickým příkladem je kontrola plášťů chladicích věží. Dříve se ty věže musely objezdit se zavěšenou lávkou. A tím, že je to hyperboloid, se musela lávka navíc někde přitáhnout, někde zase odtáhnout od chladicí věže, abychom prošli každý centimetr povrchu. Dneska se ta první kontrola udělá pomocí dronu, který umí oblétat ty věže a nasnímat celý plášť centimetr po centimetru. A pak si vezmeme ten snímek pláště, který pomocí AI umíme vyhodnotit a specifikovat místa, na která je třeba se podívat. A tam pak pošleme ty specialisty s technikou na té zavěšené lávce jenom na několik málo míst, která nás zajímají.

A kde se využívá v jaderných elektrárnách 3D tisk?

3D tisk je poměrně nová technologie, která má neskutečné možnosti. My jsme začali u jednoduchých plastových komponent, kdy jsme řešili výměnu světel a zářivek jenom proto, že nám padaly kryty. Pak jsme zjistili, že kryty padají kvůli plastovým sponkám, které už nikdo nevyráběl. Tak kolegy napadlo, pojďme si je vyrábět za pět korun jednu. Takže jsme oddálili výměnu světel za obrovské peníze.

Dneska už umíme tisknout i kovové díly o hmotnosti 10 kg. Má to samozřejmě podmínky, že to, co je produktem 3D tisku, musíme nejdřív dobře ověřit. To znamená vyrobit si nějaký kus, který zase rozřežeme, uděláme destruktivní defektoskopii a potvrdíme si, že ten materiál je dobrý. A pak teprve ho můžeme používat.

Dukovany a Temelín potřebují novou generaci nejen jaderných expertů

Jedním z možných problémů rozvoje jaderné energetiky může být nedostatek vysoce kvalifikovaných pracovníků. Jak ČEZ spolupracuje s univerzitami a výzkumnými organizacemi?

Já bych řekl nejen vysoce kvalifikovaných, ale všech. Spolupracujeme s více než čtyřmi desítkami středních škol a prakticky se všemi technickými univerzitami. A tohle je věc, která bude vždycky tématem a musíme se o to starat. A minulé roky taky byly ve znamení generační obměny Dukovan a následně i Temelína. A dneska obě jaderky jsou poměrně mladé z pohledu personálu. Věkový průměr je někde kolem 42 let u Dukovan a asi o půl roku víc v Temelíně.

Jaké profese tady bude zdejší jaderná energetika potřebovat za 10, možná 20 let?

Budeme potřebovat pár superexpertů, jaderných inženýrů a fyziků. Budeme potřebovat hromadu techniků a za mě je to úplně jedno, jestli to budou strojaři, elektrikáři nebo absolventi dalších škol. Ale hlavně by to měli být srdcaři. 

Nové díly podcastu a nejzajímavější novinky z energetiky každý týden v mailu. Odebírejte náš newsletter.

16. 11. 2026