Pěstují na polích pšenici, brambory i zeleninu, úrodu jim zároveň chrání před prudkým sluncem solární panely. Takzvaná agrivoltaika, tedy souběžné využití půdy pro zemědělské účely i výrobu elektřiny, je po světě stále populárnější. Zájem o ni mají hlavně farmáři v zemích, kde je celkově omezená plocha využitelné půdy.
Jedním z takových případů je třeba Japonsko. Server Bloomberg zdokumentoval provoz jedné z tamních agrivoltaických farem nedaleko Tokia. Na polích má třeba brambory, lilek nebo zázvor. Nad nimi se na celkové ploše větší než jeden hektar tyčí celkem 2826 solárních panelů.
Takto vyrobenou elektřinu farmáři využívají pro pokrytí své vlastní energetické spotřeby, přebytky prodávají do sítě. Celkově si tím vydělají na 187 tisíc dolarů ročně (24 milionů jenů), což je asi osmkrát víc, než kolik jim vydělává samotná zemědělská produkce.
Zemědělce to navíc vede k modernizaci a inovacím, plánují kompletní elektrifikaci všech provozů na farmě. Elektrifikace navíc umožňuje automatizaci, čímž se provoz farmy ještě víc zefektivní a omezí se zbytečné plýtvání i nadměrné zatěžování půdy.
Výhodné řešení pro zemědělce i dekarbonizaci
Farem, jako je ta nedaleko Tokia, přitom po světě přibývá. Částečně je to dané globálním odklonem od fosilních paliv a inovativním hledáním efektivní náhrady. Agrivoltaika je ale výhodná i ekonomicky, jak je dobře vidět na příkladu výše. A je tak zajímavá hlavně pro mladší generaci zemědělců.
V některých zemích se navíc přidává tlak na efektivní využití půdy, které má stát k dispozici jen omezené množství. To je příklad ekonomicky vyspělého Japonska, jehož energetická spotřeba navíc dál roste. Japonsko usiluje o to, aby do budoucna méně energie dováželo, víc jí vyrobilo na vlastním území a nebylo tak energeticky závislé.
Zároveň chce být uhlíkově neutrální do roku 2050 a předpokládá, že z obnovitelných zdrojů bude získávat až 38 % své energetické spotřeby, z toho až 16 % má pocházet z fotovoltaických zdrojů. Velkým limitem je ale omezený prostor pro stavbu nových zdrojů, protože podstatná část území je hornatá. Agrivoltaika tak vychází jako velmi efektivní řešení.
Díky agrivoltaice je možné zemědělsky využít půdu i tam, kde by normálně nic nerostlo
V jiných státech je zase dodatečnou motivací ochrana úrody. Solární panely totiž poskytují rostlinám potřebný stín, což se hodí například v Indii nebo jiných státech stižených opakovaně rozsáhlými vlnami veder.
Největší agrivoltaický systém se dnes ovšem nachází na území Číny, která je světovým lídrem ve výrobě solárních panelů. V čínské poušti v Ning-sia stojí panely na celkové ploše 20 milionů metrů čtverečních, vyrábí přes 4 miliony kWh elektřiny ročně a zároveň pomáhají rekultivovat dříve neúrodnou, horkem a suchem znehodnocenou půdu. Pouštní farma pod solárními panely se specializuje na pěstování goji a zaměstnává celkem přes 80 000 lidí.
