S omezováním skleníkových plynů by mohla do budoucna pomoct umělá inteligence. Uplatnit by se mohla při jejich sledování, v energetice, průmyslové výrobě, ale i ve vývoji nových materiálů nebo dopravě a potravinářském řetězci. Vyplývá to ze studie organizace ICEF, která se zaměřuje na vztah inovací a udržitelnosti.
Konkrétně v energetice by se mohla umělá inteligence (AI) uplatnit v lepším předpovídání počasí, ale i přesnější alokaci energie tam, kde je zrovna potřeba. Její vhodné zapojení by pak mohlo výrazně pomoct rozšířit řešení typu vehicle-to-grid, kdy se například baterie v elektromobilech krátkodobě využívají jako zdroj energie pro stabilizaci sítě.
Obecně vidí studie (originál v angličtině zde) velký potenciál AI právě v řízení decentralizované elektroenergetické soustavy. V řadě případů se už podobné aplikace testují v praxi. Další zajímavou oblastí je pak zapojení AI do vývoje nových materiálů, kde může být nápomocná s rešeršemi, návrhy uplatnění nebo i s omezením chybovosti.
Největší překážkou většího využití AI v dekarbonizaci je nedostatek kvalifikovaných pracovníků a omezený přístup k relevantním datům, uvádí studie. Právě na zvyšování dovedeností v práci s umělou inteligencí a na sdílení dat by se měly zaměřit instituce, které mají klíčovou roli v dekarbonizaci.
Konkrétně by například vládní agentury se zaměřením na ochranu klimatu měly pověřit konkrétní osobu nebo útvar, v jehož popisu práce by byla identifikace příležitostí pro zapojení AI a hledání vhodných implementačních postupů.
