Umělá inteligence v posledních měsících baví víc a víc lidí, oblíbili si zejména konverzační nástroj GPT Chat, který generuje texty z naučeného jazykového modelu. Potenciál využití umělé inteligence je ale mnohem širší. Její schopnost vyhodnocovat velké množství dat najednou a dělat spolehlivá rozhodnutí v rekordním čase se může uplatnit i v průmyslu a energetice.
V první řadě je potřeba říct, že není “jedna” obecná umělá inteligence. Některé nástroje pracují s jazykovými modely a soustředí se na schopnost generovat texty, jiné využívají existující databáze obrázků a videí k vytváření vlastních audiovizuálních děl, existuje ale i umělá inteligence schopná samostatně řídit auto nebo simulovat lidské emoce. Co je všem společné, je skutečnost, že jde o systémy, které rozhodují na základě dat, mají kapacitu zpracovat velké množství komplexních informací a rozhodovat tak, aby výsledek směřoval k předem definovanému cíli. Umí taky reagovat na změnu vnějších okolností.
Díky těmto vlastnostem je umělá inteligence extrémně zajímavá pro využití v energetice a průmyslu. Typicky už se v současnosti používá v obchodování s elektřinou, prvky umělé inteligence jsou také využité v takzvaných chytrých sítích, které se právě vyznačují tím, že samy svoje fungování přizpůsobují měnícím se podmínkám. Další oblastí je obchod a sdílení energie, které je možné právě díky neustálému vyhodnocování dat v reálném čase. Z toho vyplývá základní podmínka pro úspěšné uplatnění umělé inteligence v energetice, a to je dostupnost dat.
Data z chytrých měřičů nebo smart sítí totiž mohou naprosto změnit způsob, jakým se výroba a spotřeba energie řídí. S rostoucím počtem decentralizovaných malých zdrojů, jako jsou domácí fotovoltaiky, ale třeba taky dobíječky elektroaut se zpětnou funkcí, je totiž stále těžší zajistit stabilní napětí v síti. A právě s tím by mohla pomoct obrovská výpočetní kapacita a rychlé rozhodování umělé inteligence.
Podobným směrem se ubírají třeba produkty německé energetické společnosti Next Kraftwerke, která poskytuje mimo jiné služby chytré virtuální elektrárny. Nejde v podstatě o nic jiného než o propojení fotovoltaiky, baterie a autonomně rozhodujícího systému, který vyhodnocuje různé faktory a podle toho rozhoduje, jestli bude elektřinu nakupovat, ukládat či vyrábět. Jeho cílem může být celková úspora financí, ale taky třeba zajištění energie na určitou denní dobu, například pokud majitel elektrárny plánuje dobíjet elektromobil nebo dělat jiné aktivity s vysokou energetickou spotřebou.
V dalších oblastech se využití umělé inteligence teprve rozvíjí. Frauenhoferův institut například zkoumá, jestli by AI nemohla pomoct se stabilizací sítě tím, že bude hlídat výrobu, spotřebu a přenos v reálném čase a včas predikovat možné anomálie, výpadky či naopak hrozící přebytky. Podobným způsobem by umělá inteligence mohla přispět i k plánování údržby a oprav. Právě schopnost “předvídat” na základě dat – v podstatě jenom využít velkou výpočetní kapacitu a dostupnost dat pro podrobné modelování – má podle expertů největší potenciál přispět k větší efektivitě a celkové technologické proměně energetiky.
