Umělá inteligence (AI) má v nadcházejícím desetiletí potenciál od základů proměnit energetiku. Na jednu stranu vyvolává masivní vlnu poptávky po elektřině pro datová centra, na stranu druhou nabízí jedinečné nástroje pro snižování nákladů, zvýšení konkurenceschopnosti a omezení emisí.
Nová speciální zpráva Mezinárodní energetické agentury (IEA) s názvem Energy and AI přináší zatím nejkomplexnější analýzu tohoto vztahu.
Datová centra jako „nové Japonsko“
Podle analýzy IEA se očekává, že celosvětová poptávka datových center po elektřině se do roku 2030 více než zdvojnásobí a dosáhne přibližně 945 terawatthodin (TWh). Pro lepší představu: je to o něco více, než kolik dnes spotřebuje celé Japonsko. Hlavním hybatelem bude právě umělá inteligence – u datových center optimalizovaných pro AI se předpokládá dokonce čtyřnásobný nárůst spotřeby.
Zajímavý je pohled na Spojené státy. Tamní datová centra se mají do roku 2030 podílet na růstu poptávky po elektřině téměř z poloviny. Dojde zde k fascinujícímu zlomu: americká ekonomika spotřebuje v roce 2030 více elektřiny na zpracování dat než na výrobu veškerého energeticky náročného zboží dohromady (včetně hliníku, oceli, cementu a chemikálií).
Kde se ta energie vezme?
K pokrytí rostoucích potřeb se využije pestrá škála zdrojů. Prim však budou hrát obnovitelné zdroje a zemní plyn, a to díky jejich nákladové konkurenceschopnosti a dostupnosti na klíčových trzích. IEA však varuje, že bez rychlých investic do rozvodných sítí a modernizace generace elektřiny může dojít k narušení stability.
Vztah AI a energetické bezpečnosti je dvojsečný. Na jedné straně přináší umělá inteligence nová rizika – počet kybernetických útoků na energetické podniky se za poslední čtyři roky ztrojnásobil. Díky AI jsou tyto útoky sofistikovanější. Na druhé straně ale stejně tak firmy zapojují umělou inteligenci do svých systémů kybernetické ochrany.
Nevyřešenou otázku tak představuje spíš surovinová náročnost: AI zvyšuje tlak na poptávku po kritických minerálech (lithium, měď, vzácné zeminy), které jsou nezbytné pro hardware v datových centrech.
Paradox emisí a vědeckého pokroku
Ačkoliv nárůst spotřeby datových center zvýší emise, v kontextu celého energetického sektoru půjde o relativně malý přírůstek. Ten by mohl být více než kompenzován úsporami, které AI umožní v jiných odvětvích – například optimalizací logistiky, řízením chytrých sítí nebo zrychlením výzkumu v oblasti baterií a fotovoltaiky.
„AI je nástroj, potenciálně neuvěřitelně mocný, ale je na nás – na našich společnostech, vládách a firmách – jak ho využijeme,“ uzavírá výkonný ředitel IEA Fatih Birol.
