Spotřeba plynu v Česku v prvním čtvrtletí letošního roku klesla o 11 %, výroba energie z obnovitelných zdrojů naopak stoupla o 14 %. Vyplývá to z měření společnosti Amper Metero, která navíc data očišťuje od vlivu počasí. To totiž využití jednotlivých zdrojů energie do značné míry ovlivňuje.
Plyn se v Česku spotřebovával méně i ve srovnání s předchozím čtvrtletím, konkrétně o 2,7 % při zahrnutí právě změny teplot. Jde tedy o absolutní pokles, nejen vliv sezóny. Navíc začala česká ekonomika od plynu ustupovat už od podzimu, upozorňují autoři měření.
“Pracujeme s hypotézou, že ceny plynu jsou již tak vysoké, že rychle začíná fungovat elasticita poptávky. Lidé i podniky spotřebu plynu již snížili a dále snižují. V každém případě válka o Ukrajinu představuje o jeden řád dramatičtější dopad na energetiku, než byla a je pandemie koronaviru,” řekl k výsledkům šéf skupiny Amper Jan Palaščák.
Obnovitelné zdroje hlásí meziročně nárůst výroby o víc než 50 %
Naopak co se týče spotřeby elektřiny, ta po očištění vlivů počasí stoupla o 0,4 ve srovnání s rokem 2021 a o 1 % ve srovnání s minulým kvartálem. Je však stále nižší než před vypuknutím pandemie koronaviru. Se spotřebou elektřiny úzce souvisí její výroba, kde měření hlásí nárůst výroby z obnovitelných zdrojů. Ta se při kontrole vlivu počasí meziročně zvýšila o 14 %.
Za nárůstem je především vyšší výroba z fotovoltaických elektráren, jejich reálná produkce se meziročně zvýšila o 56,3 %. Výrazně vyšší produkci hlásí i české větrné elektrárny, konkrétně o 63,4 %. Za výrazně vyššími objemy skutečně vyrobené energie je podle autorů měření částečně i dobré počasí a ideální větrné podmínky.
Ty naopak nehrály do karet vodním elektrárnám, jejichž produkce zůstala na 81 % ve srovnání s rokem 2021. Důvodem je méně sněhu a tedy celkově nižší hladina vody. Pokud už sníh napadl, bylo to nejpravděpodobněji v prosinci, kdy následovaly celkem rychlé oblevy. Voda tak rychle odtekla pryč, místo aby se pomalu rozpouštěla a vedla k postupnému naplňování vodních koryt.
