Emisní povolenky sice nezpůsobily rekordní nárůst cen energií, přesto také zdražují. Cena emisní povolenky, tedy oprávnění vypustit do atmosféry jednu tunu emisí CO2, je aktuálně okolo 90 EUR. V Česku si emisní povolenky kupuje asi 250 firem, které spadají pod pravidla EU ETS. Kam ale putují výnosy z prodeje těchto povolenek, kde končí peníze, které firmy zaplatí? Jejich cestu zmapovali analytici z Asociace pro mezinárodní otázky.
V současném nastavení jdou peníze, které firmy zaplatí za emisní povolenky, do státní pokladny. S rostoucí cenou povolenek se přitom navyšuje částka, kterou stát touto cestou vybere. “Výnos z aukcí povolenek může příští rok činit pro Česko 30 mld Kč. Jde o peníze, které by se měly především investovat do energetických úspor, budování obnovitelných zdrojů energie a dalších klimatických opatření,” uvedl analytik Tomáš Jungwirth.
Jenže realita státních výdajů je jiná. Většina peněz, kterou česká státní pokladna získá z prodeje emisních povolenek, zůstává jako příjem státu a na opatření do modernizace a dekarbonizace směřuje jen menší část takto vybraných peněz. “V současnosti se velká část výnosů rozpouští v rozpočtu. Účelově jsou na tyto projekty určeny jen 4 mld Kč, další 4 na podporu stávajících fotovoltaických elektráren a podíl peněz z povolenek směřující na transformaci české energetiky se tak paradoxně snižuje,” potvrzuje Tomáš Jungwirth.
Nová zelená úsporám i experimenty s klimatickou dividendou
V současnosti je z výnosů emisních povolenek financován program Nová zelená úsporám, z něhož čerpají domácnosti dotace například na zateplování, instalaci fotovoltaiky na střechách, zachytávání dešťové vody nebo výměnu kotlů. Do roku 2026 budou tyto projekty financovány z Národního plánu obnovy 5 mld Kč ročně, následně opět z výnosů povolenek 4 miliardami.
Nadto je potřeba investovat peníze i do modernizace teplárenství, zlepšení energetické účinnosti a snižování emisí velkých i malých podniků, modernizace dopravy, soustav veřejného osvětlení nebo do komunitní energetiky. K tomu slouží Modernizační fond, který je plněný také výnosy z povolenek – jenže i z těch, které se draží na unijní úrovni.
Analytici také upozornili, že okolní státy hledají nové způsoby, jak příjmy z emisních povolenek využít pro řešení energetické modernizace, ale i v pomoci domácnostem při současném růstu cen energií pro spotřebitele. Například Rakousko zavádí takzvanou klimatickou dividendu. “Od letošního roku klimatickou dividendu zavádějí v sousedním Rakousku, kde v závislosti na místě bydliště a dostupnosti veřejné dopravy dostane ročně každá dospělá osoba 100-200 eur,” vysvětluje Jan Svoboda, druhý z autorů analýzy.
