Belgická vláda rozhodla, že prodlouží provoz dvou nejmladších jaderných elektráren a urychlí přechod k obnovitelným zdrojům energie. Jaderné zdroje Doel 4 a Tihange 3 budou fungovat o deset let déle proti původnímu pánu, skončit přitom měly už v roce 2025. Vládní představitelé své rozhodnutí zdůvodnili mimo jiné současným děním na Ukrajině.
“Všichni víme, že je v Evropě válka. Zvolili jsme jistotu v nejistých časech,” řekl médiím belgický premiér Alexander De Croo. Pravdou je, že o prodloužení jaderných elektráren v Belgii se vedla debata přinejmenším několik týdnů, a to i v souvislosti s takzvanou evropskou taxonomií. Ta ještě před vypuknutím války zařadila na seznam udržitelných zdrojů energie jádro i plyn jako přechodný zdroj.
Řada evropských zemí, včetně Německa a právě Belgie, stavěla své dekarbonizační plány právě na tom, že bude snižovat emise právě skrze přechodně vyšší zapojení zemního plynu, který je emisně méně zatěžující než uhelné zdroje. Po vypuknutí války na Ukrajině státy toto rozhodnutí rychle přehodnocují a také Evropská komise změnila kurz. Nyní plánuje do konce roku snížit spotřebu ruského plynu o dvě třetiny a do roku 2030 omezit jeho spotřebu úplně.
Belgické jaderné zdroje, o jejichž prodloužení vláda rozhodla, mají výkon dva gigawatty. Do provozu byly uvedeny v roce 1985 a jejich provozovatelem je francouzská společnost Engie. Dohromady pokrývají jaderné elektrárny asi 35 % belgické energetické spotřeby.