V jaké kondici je české jaderné strojírenství a jaderný průmysl? Pomůže jim nástup malých modulárních reaktorů? O tom si povídáme v bonusové epizodě s výkonným ředitelem plzeňské Doosan Škoda Power Danielem Procházkou.
První část rozhovoru si můžete připomenout zde.
Nový tendr na Dukovany dává jasný směr rozvoje tuzemské jaderné energetiky. Platí to samé ale pro rozvoj českého jaderného strojírenství, tedy vlastně vývoje a výroby jednotlivých technologických komponent, které potom elektrárny využívají? “U jaderné energetiky bylo rozhodnuto, že se budou stavět nové bloky a že se budou stavět malé modulární reaktory. Věřím, že energetika je v dobré kondici a je dobře, že i veřejnost má velkou podporu pro jádro. Uvědomujeme si, že bohužel nemáme jiné podobné zdroje, které by zabezpečily jednak cenu, ale i bezpečnost dodávky energií. Možnost skladovat energii pro jaderné elektrárny je daleko jednodušší, než když pálíte uhlí nebo zemní plyn, protože ten objem zkrátka obrovský. Takže v tomhle smyslu vidím vývoj pozitivně,” shrnuje výkonný ředitel Doosan Škoda Power Daniel Procházka.
“Co se týče průmyslu, je pravda, že není ve stejné kondici, jako byl v osmdesátých či devadesátých letech, kdy jsme si byli schopni jadernou elektrárnu postavit prakticky celou sami. Využívali jsme nějaké technologie, v té době ruské, ale většina zařízení se vyráběla u nás, montovala se a uváděla do provozu všechna českými zaměstnanci. To už dnes bohužel možné není, ale pořád si myslím, že je spoustu firem, které i v tom novém tendru budou mít šanci uspět. Jsou to zařízení jak pro ten primární cyklus, i když to není samotný reaktor, jako dělá například společnost Škoda JS, ale máme tu i další společnosti, které se uplatní v nejaderném okruhu, které jsou schopné dodat čerpadla, motory, kondenzátory a ostatní věci. Takže nevidím to úplně špatně a věřím že spoustu těchto společností se skutečně zapojí do výstavby nových bloků,” dodává optimismu Daniel Procházka.
Jistou výzvu budou představovat stále přísnější bezpečnostní standardy, nebo i měnící se pohled na bezpečnost v mezinárodních souvislostech. “Bezpečnost má minimálně dva aspekty a jedním z nich je politická bezpečnost. Dnes se velmi hovoří o tom, odkud budou chodit subdodávky, z jaké části světa. To znamená, jestli si na jadernou elektrárnu mohu dovolit koupit výkovek rotoru v Číně, nebo ne. Takže to je ta politická rovina. Druhá je ta bezpečnost technická. Dnes máme velmi moderní systémy vzdáleného monitoringu chování zařízení a bezpečnostní systém nastavený tak, aby nedošlo k žádnému incidentu. Tam je skutečně ten vývoje velmi rychlý,” potvrzuje Procházka.
Do budoucna by tento pozitivní trend mohly dál rozšířit malé modulární reaktory, jenže to by vyžadovalo vstřícnější posun celého regulačního a legislativního prostředí v EU. “O malých reaktorech se pořád hodně mluví a málo se staví. Hodně souvisí s legislativou, s podporou směřování EU a s takzvanou taxonomií. Současná verze taxonomie EU říká, že jádro je jenom přechodný zdroj někdy do roku 2045. Rozvoj malých modulárních reaktorů by vyžadoval dát větším jistotu těm budoucím investorům, že bude jaderná energetika považována za zdroj, který je perspektivní,” vysvětluje výkonný ředitel plzeňské Doosan Škoda Power. Další velké příležitosti podle něj čekají v sektoru ukládání energie, ale také v digitalizaci a vzdáleném provozování, a v kratším horizontu vlastně i všechny dílčí změny v souvislosti s postupnou dekarbonizací.
“Doosan, naše mateřská společnost, momentálně vyvíjí střední typ plynové turbíny. Následně by převedla výrobu do našeho plzeňského závodu, a tím bychom se zařadili jako Česká republika vedle stávajících čtyř zemí na světě, které vyrábí plynové turbíny tohoto typu. Plzeň by pak byla právě tím centrem pro výrobu plynových turbín pro evropské projekty,” přibližuje Daniel Procházka na závěr konkrétní projekt, který by plzeňskou Škodu mohl významně posunout v nejbližších letech.
Dočkáme se někdy skutečně malých reaktorů, které by se vešly třeba na zahradu? A mělo by takové řešení vůbec smysl? A jaké další trendy ovlivní v příštích letech rozvoj energetického strojírenství? Pusťte si na Spotify bonusovou epizodu našeho bezemisního podcastu.
