Teprve v posledních letech se zdá, že systém obchodování s emisními povolenkami začíná skutečně fungovat tak, jak byl zamýšlen. Tedy jako razantní síla, která tlačí vysokoemisní firmy k reálným a někdy i dražším opatřením, snižujícím objem vypouštěných skleníkových plynů. Stoupající cena povolenek, atakující aktuálně hranici 60 eur, se konečně může stát dostatečně silnou motivací k urychlení kroků směrem k ekologizaci všech firemních procesů.
Společnosti, kterým pro jejich provoz nestačí státem bezplatně alokované emisní povolenky, si musí nakoupit další. Obrátit se mohou na takzvaný primární trh, tedy aukce, nebo na sekundární trh, kde probíhá volný obchod mezi firmami, ale i různými investičními institucemi. Dražby probíhají na burze EEX (European Energy Exchange) v Lipsku a ceny emisních povolenek tak podléhají tržním principům nabídky a poptávky.
Obecně platí, že ceny povolenek kolísají, což dokazuje jejich vývoj během první dekády obchodování od dubna 2008. Cena jedné tuny vypouštěných skleníkových plynů se v tomto období pohybovala mezi 3 a 30 eury. Většinu času se ale držela výrazně pod 20 eury za kus, kam ji srazila zejména ekonomická krize z let 2008 a 2009. Ceny držely dole i různé výjimky a příliš velké množství povolenek zdarma.
Změna nastala v roce 2018. Již v srpnu toho roku se ceny vyšplhaly nad 20 euro za kus a od té doby se pod tuto hranici již prakticky nepropadly. Tím také odstartovaly zvyšující se tlak na firmy, aby rychleji přistoupily k efektivnějším způsobům snižování produkce škodlivých skleníkových plynů.
Za změnou stála zejména snaha Evropské komise poskytnout firmám skutečnou motivaci k šetrnějšímu chování k přírodě. Rozhodla se proto snížit přebytek emisních povolenek na trhu, které začala přesouvat do rezervy tržní stability. Uvolňovány jsou jen při zvýšené poptávce. Tím komise vytvořila větší tlak na růst jejich ceny, která se následně povětšinou pohybovala kolem 25 eur, ale hranici 30 eur se jí prorazit nepodařilo.
Po vypuknutí pandemie viru covid-19 se ceny emisních povolenek v březnu krátce propadly až k 16 eurům za tunu škodlivých plynů, ale tento propad byl jen krátkodobý. Již v červenci se totiž hodnota povolenek opět přiblížila k 30 eurům za kus a s drobným propadem na konci roku nastartovala další stoupající trend.
Ke skutečnému trháku ale povolenky nastoupily v letošním roce, kdy několikrát za sebou překonaly svá maxima. V květnu dokonce vystoupaly nad hladinu 56 eur za tunu ekvivalentních emisí oxidu uhličitého. Růst jejich ceny tak nezastavil ani dubnový termín pro odevzdání emisních povolenek za rok 2020. Podle odborníků stojí za tímto strmým růstem kromě kroků Evropské unie zejména spekulanti.
Podle průzkumu společnosti Refinitiv očekává více než polovina respondentů, že ceny povolenek se do roku 2030 dostanou až na 70 eur a 15 % dotazovaných předpokládá, že se cena v té době vyhoupne až ke 100 eurům. Vzhledem k tomu, že trh včetně spekulantů počítá se zveřejněním přísnějších pravidel pro obchodování a zejména striktnějším omezením volných povolenek, mohou se tyto předpovědi vyplnit i mnohem dříve.
