Ceny energií pro koncové odběratele budou během tohoto roku zřejmě ještě klesat. Shodli se na tom zástupci oborových asociací i dodavatelů. Situace na trhu a velkoobchodní ceny elektřiny i plynu už se nejspíš ustálily, u cen pro konečné zákazníky je přesto prostor pro pokles. Na druhou stranu energetici neočekávají, že by se ceny vrátily na úroveň pandemických let.
Podle analytika společnosti ENA a výkonného ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiřího Gavora se už velkoobchodní ceny (za které nakupuje například průmysl nebo obchodníci s energií, pozn. red.) v následujících týdnech ani příliš měnit nebudou. Očekává, že megawatthodina (MWh) elektřiny bude na trhu stát kolem 130 až 160 eur (zhruba 3060 až 3770 Kč), a ceny plynu budou v rozmezí od 45 až 65 eur za MWh (1060 až 1530 Kč).
Další výraznější pokles velkoobchodních cen energií už nepředpokládá ani Michal Kulig, šéf energetické společnosti Yello ze skupiny Pražská energetika (PRE). “Na úroveň cen z roku 2020 se už nedostaneme,” připomněl Kulig období pandemie před začátkem energetické krize, kdy byly ceny energií výrazně nižší než v současnosti. V delším časovém horizontu ovšem mohou na ceny podle něj působit například aktivity v rámci transformace energetiky v Evropě.
Například hlavní ekonom společnosti ČEZ Pavel Řežábek nedávno v rozhovoru pro Český rozhlas potvrdil, že v delším horizontu očekává zlevňování. Do Česka totiž bude stále častěji přicházet levná elektřina z německých obnovitelných zdrojů. „Už dnes je pro nás výhodné ji dovážet. 15. ledna foukalo a německé větrné elektrárny to dokázaly zachytit. A cena na spotovém trhu v Německu byla druhý den 9 euro za MWh a v Česku 92 euro. Pak se ale ty přeshraniční přenosové kapacity ucpaly, víc už k nám přenést nešlo, a cena klesala jen v Německu. Toto bude čím dál častější,“ uvedl ve zmíněném rozhovoru Pavel Řežábek, hlavní ekonom ČEZ.
Lidé z oboru se také shodují, že krátkodobě bude hrát roli nejistota kvůli pokračující válce na Ukrajině. I přesto se podle Jiřího Gavora dají už v řádu měsíců očekávat od dodavatelů další nabídky se sníženými cenami energií pro koncové odběratele. Postupně se totiž podle něj budou projevovat nákupy energií na trhu za snížené ceny. Upozornil, že dodavatelé nakupují energie na burze s předstihem, proto se snížené ceny projevují v nabídkách často se zpožděním. Podle Gavora lze očekávat nárůst nových nabídek například před začátkem nové topné sezony, kdy se může projevit vyšší konkurenční boj.
Ceny elektřiny v loňském roce na evropském trhu rekordně zdražovaly. V létě cena za megawatthodinu elektřiny atakovala až 1000 eur (24.700 Kč). V současnosti stojí MWh elektřiny 150 eur (3705 Kč). Vláda proto pro letošní rok stanovila strop pro ceny energií. Ten činí 5000 korun za MWh elektřiny bez DPH a 2500 korun za MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Takzvané stropy platí pro domácnosti, firmy i veřejné instituce. Velkoobchodní ceny energií se ovšem už několik měsíců pohybují pod vládním stropem. Cena elektřiny je v současnosti 147 eur (asi 3460 Kč) za MWh bez DPH. MWh plynu pak nyní stojí 58 eur (zhruba 1365 Kč). Většina tuzemských dodavatelů energií tak už v předchozích týdnech představila nabídku tarifů se sníženými cenami.
