ČEZ a Litostroj testují model unikátní turbíny pro čtvrtou velkou českou přečerpávací elektrárnu

Aby originál nové turbíny o průměru pět metrů měl optimální podobu a vlastnosti, musí odborníci z Litostroj Engineering nejdřív všechny provozní situace otestovat na zmenšeném modelu. Třináctkrát zmenšené soustrojí o průměru 421 milimetrů, které sestavili v Hydraulické laboratoři v jihomoravském Blansku, naplní vodou a postupně na něm simulují jednotlivé provozní situace, které bude muset skutečná turbína zvládat. Provoz blanenské laboratoře vychází ze strategické orientace mateřské společnosti Wikov Group jak na konstrukční a projekční činnost, tak na kvalitní experimentální výzkum a vývoj. Litostroj Engineering se už v minulosti podílel mimo jiné i na projektech přečerpávacích elektráren Dlouhé Stráně a Dalešice.

CHCETE DOSTÁVAT nové díly, články a přehledy do mailu? Přihlaste se k odběru našeho newsletteru.

„Všechno musí dokonale ladit. Jednou z nejdůležitějších částí nového soustrojí je právě reverzní Francisova turbína. Ještě, než ji vyrobíme, musíme při dvouměsíčním testování detailně ověřit její klíčové parametry, jako jsou hlavně hydraulické vlastnosti, účinnost nebo provozní stabilita. Krok za krokem přitom dokážeme provést až tři tisíce měření. Na jejich základě pak potvrdíme zadání pro výrobu skutečné turbíny tak, abychom dosáhli optimálního řešení, včetně maximálního výkonu. V Česku jsme jediní, kdo má dvě univerzální zkušební stanice, které umožňují takové nezávislé měření modelů ve vertikálním nebo horizontálním uspořádání,“ uvedl Peter Šály, generální ředitel Litostroj Engineering.

„Orlík je klíčovým článkem energetické části Vltavské kaskády a jeho proměna je vrcholem modernizačních aktivit na vodních elektrárnách ČEZ uskutečněných v posledních dvacet letech. Přestavba dvou ze čtyř soustrojí na přečerpávací provoz je unikátní zkouškou a nemůžeme podcenit žádný detail. Věřím, že díky dlouholetým zkušenostem v oblasti hydroenergetiky, inovativnímu přístupu a spolupráci špičkových specialistů ČEZ i dodavatelů, se nám podaří připravit Orlík na provoz v moderní české energetice 21. století. Z pohledu provozu je důležitá postupná přestavba, při níž budou vždy minimálně dvě ze čtyř soustrojí v provozu,“ řekl Róbert Heczko, ředitel vodních elektráren ČEZ.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Jak bude proměna Orlíku probíhat?

Energetici postupně na Orlíku zmodernizují všechna čtyři soustrojí, kdy zachovají celkový výkon elektrárny 364 MW. Výkon 2×95 MW připadne na klasické jednosměrné turbíny a výkon 2×87 MW bude díky instalaci reverzních turbín sloužit pro přečerpávací režim. Ostrá fáze modernizace začne v roce 2027, hotovo by mělo být v roce 2033. Efektivnější a ekologičtější elektrárna přispěje ke zlepšení možností řízení celé české energetické soustavy. ČEZ své plány úzce koordinuje s majitelem přehrady, společností Povodí Vltavy. Při modernizaci a přestavbě elektrárny nedojde k žádným zásadním zásahům do stavby vodního díla ani do úrovně provozních hladin definovaných Manipulačním řádem.

Projekt na Orlíku bude největším projektem v historii moderní české hydroenergetiky. ČEZ dosud uskutečnil modernizace zhruba čtyřiceti soustrojí na více než dvaceti vodních elektrárnách (např. Lipně, Dlouhých stráních, Slapech, Kamýku, Mohelnu, Dalešicích a vybraných malých vodních elektrárnách). Modernizací navýšil průměrnou účinnost vodních zdrojů o 4 až 10 % dle elektrárny a turbíny. Díky dosavadním investicím za zhruba 5 miliard korun budou elektrárny připraveny na bezemisní výrobu ekologicky čisté elektřiny v následujících desítkách let, bezpečné dodávky pro budoucí generace a výrobu stejného objemu elektřiny z nižšího množství vody. Další vodní elektrárny čeká modernizace v následujících letech.

9. 9. 2026