Čína chce být do dvou let velmocí energetických úložišť
Čína chystá další rozvoj moderní energetiky. V září představila nový centrální plán, tentokrát zaměřený na podporu velkokapacitních energetických úložišť. Cílem je podle oficiálního dokumentu podpora investic i širší zapojení firem na trhu s elektřinou.
Cílem plánu je posílit kapacitu instalovaných velkokapacitních energetických úložišť na 180 GW do konce roku 2027. Půjde především o lithium-iontové bateriové úložné systémy (BESS) a investice do této kapacity by měly přesáhnout 35 miliard USD.
Podle expertů jde o velmi ambiciózní záměr, je to totiž víc než zdvojnásobení kapacity oproti tomu, jaký byl stav čínských energetických úložišť v roce 2024 (78 GW). Mělo by tedy teoreticky dojít k meziročnímu nárůstu o 130 % a navýšení podílu na globální kapacitě na 40 %.
Nebo se to dá také vyjádřit tak, že Čína chce mít za dva roky takovou kapacitu v energetických úložištích, jakou má dnes zbytek světa. Ta představovala vloni 189 GW (a 457 GWh).
Nový plán předpokládá zrychlení plánovacích a povolovacích procesů, rozsáhlejší standardizaci, ale také podporu inovací nebo vhodné pracovní síly. Energetická úložiště by se také měla zapojit do energetického trhu. O stategickém rozměru svědčí i fakt, že čínští představitelé zveřejnili nový plán ve stejnou dobu jako nové iniciativy na další rozvoj umělé inteligence.
Naopak ale není jasno v tom, jak takové rozsáhlé investice ovlivní cenu a dostupnost vzácných materiálů, jako je už zmíněné lithium, které se pro výrobu baterií používají. Čína patří k nejvýznamnějším těžařům i zpracovatelům lithia, běžně s ním obchoduje. Zvýšená poptávka po tomto kovu, vyvolaná rozsáhlými čínskými investicemi, by mohla vést k cenovým skokům nebo k výpadkům globálních dodávek této strategické suroviny.