Čínský sektor „nové energie“ a obnovitelných zdrojů vstupuje do nové fáze. Po letech bouřlivého, dvojciferného růstu přichází rok 2026 ve znamení mírného ochlazení domácí poptávky a zostřených obchodních válek. Pro Čínu to představuje výzvu v podobě hledání technologických inovací, jak je patrné třeba v sektoru elektromobilů.
Podle údajů Čínské asociace výrobců automobilů (CAAM) se očekává citelné zpomalení růstu prodejů elektromobilů a hybridů. Zatímco loni trh rostl o 28 %, pro rok 2026 se předpokládá růst „pouze“ o 15 %. Exporty, které v roce 2025 rostly o nečekaných 21 %, by letos mohly zpomalit na pouhá 4 %.
Navzdory tomuto ochlazení zůstávají absolutní čísla vysoká: Čína plánuje v roce 2026 prodat 19 milionů elektro a hybridních vozů a 7 milionů exportovat. Státní strategie se nyní soustředí na kvalitativní posun, který nabídne větší efektivitu. Velká očekávání jsou spojená s bateriemi s pevným elektrolytem (solid-state batteries, SSB), které by mohly nahradit současné Li-ion články.
Technologie SSB totiž může dosáhnout vyšší bezpečnosti, ale také vyšší energetické hustoty, což zefektivní dobíjení i celkový výkon baterie.
Že se sázka na efektivitu může vyplatit, potvrzuje i vývoj výrobních nákladů. Za posledních pět let klesly náklady na baterie o 30 %, zatímco jejich životnost vzrostla o 40 %.
Zatímco u automobilů naráží Čína na cla (zejména v Kanadě a EU), v jiných sektorech její vliv posiluje. Například export čínských větrných turbín do EU v roce 2025 vyskočil o neuvěřitelných 66 %. Růst byl patrný i u vzácných surovin, i přes exportní kontroly vzrostl vývoz těchto kritických surovin o 13 % na nejvyšší úroveň od roku 2014, což dokumentuje jistou závislost globálního technického průmyslu na čínských zdrojích.
Naopak dovoz uhlí do Číny zaznamenal v roce 2025 největší propad za poslední dekádu. Důvodem je rozmach levnějších alternativ a útlum klasické tepelné energetiky.
Čína se nyní chystá na svůj 15. pětiletý plán (2026–2030). Klíčovým pilířem je výstavba obřích základen čisté energie, které mají do sítě dodat dalších 650 GW obnovitelné kapacity.
Příběh čínské tranzice má však i svou odvrácenou tvář. Přestože dovoz uhlí klesá, Čína zůstává globálním centrem uhelné energetiky – velká většina ze 104 nových uhelných elektráren, které mají být spuštěny celosvětově v roce 2026, se nachází právě na jejím území.
