Čína se rozhodla omezit vývoz některých vzácných kovů, mimo jiné galia a germania, které se používají pro výrobu některých polovodičů, telekomunikačních technologií a elektroniky. Omezení má začít platit v srpnu. Pro Evropu to znamená problém: 71% galia a 45 % germania dosud nakupuje právě v Číně, která je jejich největším producentem.
Čínské rozhodnutí je součástí širšího trendu, který je možné pozorovat od začátku války na Ukrajině. Rusko, Čína, USA, ale i Evropa postupně posilují kontrolu a dohled nad surovinovou bezpečnost. Konkrétně Evropská unie představila v posledních týdnech strategii, jejímž cílem je zvýšení kontroly nad dodávkami surovin kritických materiálů, umožňuje také omezit zahraniční investice, pokud by byly v rozporu s bezpečnostními zájmy. Analytici považují čínské rozhodnutí o omezení exportu za reakci právě na tuto evropskou bezpečnostní strategii.
“Tento krok Číny znamená silný vzkaz: v této hře nastavujeme pravidla my,” hodnotí rozhodnutí Číny analytik a výzkumník thinktanku Bruegel Simone Tagliapietra. “Realita je zkrátka taková, že západní společnosti budou potřebovat nejméně dekádu na to, aby snížily riziko pramenící ze surovinové závislosti na Číně, je to skutečně velmi asymetrický vztah.”
Bude se opakovat loňská krize?
Situace v něčem připomíná loňské dění na trhu s plynem, kdy Rusko cíleně přerušilo dodávky pozemními plynovody. V evropských zemích to vyvolalo inflaci a obavy o budoucnost průmyslu, ale také neshody mezi evropskými lídry ohledně toho, jaká má být budoucnost obchodních vztahů s Ruskem. Podobná debata se teď opakuje ve vztahu k Číně, která je pro část evropských států důležitý obchodní partner.
Čínský trh s hodnotou téměř 7 bilionů dolarů je důležité odbytiště hlavně pro evropský automobilový, farmaceutický a strojírenský průmysl. Je klíčovou destinací třeba pro německé automobilky, které na čínském trhu mají v současnosti větší odbyt než kdekoliv jinde.
Evropa se soustředí na vlastní zdroje
Evropská komise představila přísnější dohled nad kritickými surovinami v březnu, už předtím se ale do akce pustily jednotlivé členské státy. Nizozemská vláda například zakázala největšímu výrobci čipů na svém území exporty do Číny. Je možné, že se celé obchodní zbrojení nakonec přesune před Světovou obchodní organizaci, která by podobné spory měla řešit. To ale může trvat i několik let a není vyloučené, že by verdikt nakonec zněl v tom smyslu, že státy mohou sáhnout po jakémkoliv opatření, pokud je to v zájmu jejich vnitřní bezpečnosti. Takový výsledek by ale mohl znamenat další eskalaci.
Pro Evropu je tak zásadní hlavně zajistit dostatek surovin pro modernizaci a dekarbonizaci průmyslu. Ta se totiž daří výrazně lépe právě v USA nebo v Číně, jejichž ekonomiky tím získávají dlouhodobou výhodu a silnější pozici na vznikajícím trhu s novými technologiemi. Součástí nové surovinové strategie je tak mimo jiné lepší přehled o vlastních nalezištích na evropském území, zjednodušení pravidel pro jejich využití nebo dobrovolný “obchodní klub”, který by měl koordinovaně uzavírat smlouvy o dodávkách surovin ze zemí, které na současné obchodní zbrojení nehrají.
