Obnovitelné zdroje

Co přinese komunitní energetika?

Komunitní energetika je v poslední době často skloňovaný pojem, v Česku se aktuálně chystá právní rámec pro její fungování. První projekty komunitní energetiky by mohly začít fungovat v nejbližších letech. Co to ale vlastně je, kde se komunitní energetika vzala, jak funguje v zahraniční a jaká jsou česká specifika?

Komunitní energetika má původ v evropském právním rámci, kam se dostala v roce 2018 v rámci balíčku “Čistá energie pro všechny Evropany”. Ten totiž přinesl změny v ochraně spotřebitele a posílení zákaznických práv a jednoduše řečeno stanovil, že kdo chce vyrábět elektřinu doma z obnovitelných zdrojů, měl by mít co nejsnazší cestu k jejímu sdílení, akumulaci a prodeji, zejména pokud jde o sdílení v bytových domech.

Aktuálně je v legislativním procesu další změna tohoto společného evropského rámce, která počítá s větším zapojením chytrých technologií a kromě sdílení elektřiny v bytových domech pracuje víc i se složitějšími modely, kde se odběr, výroba a spotřeba energie sledují digitálně.

Od zákazníka ke komunitě

Na společný evropský rámec reagovala řada evropských států právě zavedením komunitní energetiky. Ta totiž splňuje všechny požadavky: usnadňuje sdílení i prodej elektřiny z obnovitelných zdrojů, řeší bytové domy a nemusí se na ně omezovat a dává i odpověď na otázky, které mají v rukou samotné členské státy EU, jako je třeba to, za jakých přesných podmínek má zákazník v komunitní energetice přístup k distribučním systémům, které vedou elektřinu.

Principem komunitní energetiky je, že domácnosti (nebo školy, nemocnice, obecní budovy, někde i firmy) vyrábějí elektřinu pro vlastní spotřebu – ale právě nejen sami pro sebe, ale s možností sdílet si ji v rámci společenství navzájem. Oproti standardnímu vztahu “zákazník – dodavatel” tak dochází ke změně, protože to samé odběrné místo (domácnost, škola…) je zároveň dodavatel a zároveň zákazník. Může využívat služby distribuční sítě, ale nemusí využívat služeb prodejců energie, takže může mít elektřinu z vlastních zdrojů za cenu nezávislou na tom, jaké jsou aktuálně nabídky tarifů na trhu.

Jen pro bytové domy, nebo i pro celé obce?

Konkrétní provedení komunitní energetiky se ale liší mezi jednotlivými zeměmi. Například v Rakousku, kde s komunitní energetikou začínali brzo, mají dnes několik forem účasti v komunitní energetice, od jednotlivců v panelových domech až po složitější modely, kde je jeden výrobce zároveň účastníkem několika energetických společenství. 

Oproti tomu v Německu je úprava sdílení v komunitní energetice restriktivnější, počítá čistě s jednotlivci a preferuje modely, které nevyužívají ani veřejnou distribuční síť (typicky společná akumulace v bytovém domě). Ovšem takto vytvořená “sdílená místa” mají zase možnost prodávat elektřinu do sítě nebo využívat konceptu virtuální elektrárny – v čase přebytků prodávat elektřinu do veřejné sítě a nakupovat pak proud se slevou pro členy své komunity v době, kdy je produkce z obnovitelných zdrojů nižší.

Česko v síti

Česká právní úprava se aktuálně projednává v Parlamentu. Návrh počítá v zásadě s dvěma kategoriemi zákazníků, kteří se podílejí na sdílení. První kategorií jsou v zásadě malé skupinky až 10 odběrných míst, které si mohou elektřinu sdílet mezi sebou. Druhou kategorií jsou projekty o velikosti až 1000 odběrných míst, omezené územím obce s rozšířenou působností, kde se předpokládá stavba větších zdrojů a správa takto sdílené elektřiny bude náročnější. Rozdíl mezi oběma kategoriemi je i v tom, jak snadné či obtížné bude se do nich zapojit. Zatímco první varianta, malá skupinka do deseti odběrných míst, se prakticky bude moct jen nahlásit, ve druhém případě bude potřeba založit speciální spolek nebo družstvo.

Česká úprava se tak neomezuje jen na sdílení energie v bytových domech, mimo distribuční soustavu – ta už je v principu možná i podle platné legislativy a vyhlášek ERÚ, jen se značnými omezeními. Naopak se schválením nové legislativy přibudou možnosti, jak se spolu mohou domluvit například přátelé, z nichž jeden bydlí v rodinném domě a druhý v paneláku. Možnosti spolupráce a sdílení tak nebudou omezené jen na sousedy v jedné nemovitosti, i pro ně však zůstanou otevřené.

CHCETE DOSTÁVAT články, novinky a přehledy do mailu? Napište se do našeho newsletteru a nic vám neuteče.

Novinky v oboru