V egyptském Šarm aš-Šajchu o víkendu začala mezinárodní klimatická konference COP 27. Ústředním bodem jednání bude to, jak se vládám daří naplňovat závazky snižování emisí, ke kterým se zavázaly v minulých letech.
Nedořešené jsou ale i peníze, které vyspělejší státy přislíbily státům se slabší ekonomikou, které ale naopak v důsledku klimatické změny zažívají horší následky a finanční škody.
Na nerovné podmínky mezi ekonomicky vyspělými státy a chudšími zeměmi poukázal před jednáním i hlavní egyptský diplomat Mohamed Nasr. Podle něj teď není čas na “další kolo nezávazných diskusí”, jako spíš na konkrétní projekty a opatření. “Slyšíme závazky, které jsou mediálně atraktivní, ale když pak dojde na jejich implementaci, věci se mají jinak,” řekl Nasr na tiskové konferenci před zahájením konference.
Připomněl, že už v roce 2009 se nejvyspělejší ekonomiky zavázaly zajistit na 100 miliard USD ročně, ze kterých měla být financovaná opatření na zmírnění, ale i přizpůsobení se změně klimatu. Této částky ovšem nikdy nebylo dosaženo. Například africké státy už teď vydávají ze svých rozpočtů 5 % na řešení následků klimatické změny nebo na související preventivní opatření. Míra jejich zadlužení je přitom vyšší, než je obvyklé u ekonomicky rozvinutějších států.
Nedaří se plnit ani emisní závazky
Vedle financování se ale nedaří ani naplňovat emisní cíle, které si jednotlivé státy předsevzaly. Podle hodnocení odborníků v mezivládním klimatickém panelu v současnosti směřujeme k oteplení cca o 2,4-2,6 ° C, za bezpečný se přitom považuje práh maximálně 1,5 °C na konci tohoto století.
“Klimatická změna nám nedává mnoho prostoru a času. Věda nám přitom jasně ukazuje, že na zlepšení nepracujeme dostatečně v žádném ohledu,” uzavřel Mohamed Nasr.
