Mezinárodní klimatické summity přestaly plnit svoji roli, varují experti i někteří politici a úředníci. Podle nich by se příští klimatické konference měly konat jen v zemích, které se hlásí k ukončení využití uhlí. Výzva přišla v reakci na letošní klimatickou konferenci COP 29 v ázerbajdžánském Baku, kde měla v neveřejné části údajně probíhat i jednání zástupců fosilních firem o nových zakázkách.
Pod výzvou je podepsaný třeba bývalý generální tajemník OSN Pan-Ki Mun nebo bývalá irská premiérka Mary Robinson. Autoři kritizují i samotný základní koncept klimatických konferencí, podle nich ve své současné podobě nemohou přinést výsledky, pro které byly zřízeny. Nejde ale o jediný kritický pohled na současný systém koordinace klimatických opatření.
Kritiku letos sklidil i přístup ázerbajdžánského prezidenta Alijeva, který na úvod klimatického summitu obvinil státy jako Francii a Nizozemí, že se ve skutečnosti snaží obnovit či udržet vliv nad bývalými koloniemi. Někteří diplomati považují Alijevův krok za úmyslný bojkot celé akce, urážky a agresivní výpady totiž na podobných jednáních nejsou obvyklé. Navíc měl summit rozhodovat o tom, za jakých podmínek poskytnou bohatší státy finanční pomoc těm chudším. Francie v reakci na výpady jednání opustila.
Stejně tak z takzvaného COPu — konference smluvních stran — odešli představitelé Argentiny, jejich důvod byl ale jiný. Argentina pod vedením prezidenta Javiera Mileie zvažuje odvolání podpisu Pařížské dohody, která globální klimatické cíle upravuje. Podobně se spekuluje také o odchodu USA pod vedením staronového prezidenta Trumpa, ten už jednou americký podpis pod klimatickou dohodou odvolal.
Příští klimatický summit se má konat příští rok na podzim, generální tajemník OSN už nyní vyzval firmy, které by se ho chtěly účastnit, aby si povinně připravily plány, jak přizpůsobí své podnikání cíli zmírnit oteplování planety pod 1,5 °C. Summit by se měl konat v Brazílii.
