Podle čerstvé zprávy Copernicus Global Climate Highlights se rok 2025 zařadil jako třetí nejteplejší v historii měření. Globální teplota zaostala za rokem 2023 o pouhou setinu stupně (0,01 °C), zatímco absolutní prvenství si stále drží rok 2024. Pro Evropu byl loňský rok rovněž třetím nejteplejším v historii, což potvrzuje akcelerující trend oteplování kontinentu.
Zpráva, na které spolupracovala Světová meteorologická organizace (WMO), přináší znepokojivá data zejména z oblastí pevniny a pólů. Teplota nad pevninou dosáhla druhé nejvyšší hodnoty v historii, Antarktida zaznamenala svůj absolutně nejteplejší rok a Arktida skončila jako druhá nejteplejší v historii sledování.
Tento vývoj naznačuje, že cíl Pařížské dohody – udržet oteplování pod hranicí 1,5 °C – může být prolomen již koncem tohoto desetiletí. To je o více než deset let dříve, než předpokládaly původní modely při podpisu dohody.
Příčiny: Skleníkové plyny a rekordní teploty oceánů
Extrémní teploty v období 2023–2025 jsou důsledkem kombinace dvou hlavních faktorů. V první řadě se na nich podílí akumulace skleníkových plynů – emise nadále rostou, zatímco přirozené propady uhlíku (např. lesy) vykazují sníženou schopnost absorpce CO2.
Vedle toho ale také oceány dosáhly bezprecedentních teplotních úrovní, což je poháněno jak dlouhodobým trendem klimatické změny, tak specifickými cirkulačními vzorci v atmosféře.
Tyto faktory přímo korelují s nárůstem četnosti a intenzity extrémních jevů – od rekordních vln veder přes ničivé lesní požáry až po intenzivní bouře, které mají přímý dopad na infrastrukturu a průmysl, konstatuje zpráva.
Copernicus, označovaný za „oči Evropy upřené na Zemi“, je stěžejním prvkem Vesmírného programu EU. Díky rozsáhlé síti satelitů a pozemních senzorů poskytuje nejpřesnější data o stavu planety, která jsou nezbytná pro strategické plánování v energetice, zemědělství i stavebnictví.
