Energetické úspory jsou v současnosti nejčastější inovací, kterou zavádějí větší i menší firmy. Věnují se jim dvě z pěti firem v Česku, to je asi o 8 procent víc než v předchozím roce. Vyplývá to z ČSOB Indexu inovací, který hloubkově zkoumá přístup firem k modernizaci.
Zásadní změna je patrná hlavně v plánech firem na příštího půl roku. Víc než polovina (52 %) podniků plánuje nějak optimalizovat výrobu, to je o téměř 22 % větší podíl než v minulém roce. 47,6 % firem pak konkrétně plánuje investovat do energetických úspor, to je o 30 % víc než v roce 2021.
Hlavním hnacím motorem jsou jednoznačně vysoké ceny energií a snaha ušetřit, potvrdil Ján Lučan, člen představenstva ČSOB zodpovědný za vztahové bankovnictví. Dalším faktorem jsou podle něj odložené investice z minulých let.
Trend začal už vloni na podzim, úspory se vyplatí rychleji
Podle Jana Fouska z Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT nejde jen o bezprostřední reakci, ale spíš o trend a systémovou změnu. Připomněl, že problémy s cenami energií začaly pro některé firmy už v loňském roce, kdy skončila Bohemia Energy, dodavatel s téměř milionem zákazníků.
To odstartovalo boom hledání úspornějších řešení. Řada firem zjistila, že existují poskytovatelé energetických úspor, kteří pracují například s výstavbou fotovoltaického zdroje s akumulací. Zároveň se výrazně zkrátila návratnost takového řešení, dnes se pohybuje okolo 2-5 let.
Navíc se ve stejné době začaly rozbíhat dotační programy zaměřené na firemní energetické úspory, ať už jde o Modernizační fond nebo program pro podnikatele OP TAK. Už jen samotné vyhodnocení potenciálu úspor přineslo podle Fouska v některých případech zajímavá zjištění.
Například instalace šetrnějšího osvětlení v provozech výrobce oceli Liberty Ostrava vynesla firmě úspory v řádu asi 200 mil. Kč ročně.
Tahounem jsou velké firmy, pokrok brzdí finance i stará legislativa
Právě velké firmy jsou k inovacím tradičně vstřícnější, to se nezměnilo ani letos. Ale i u menších společností s obratem do 3 milionů korun ročně dlouhodobě ubývá těch, které žádné inovace nechtějí. Na druhou stranu, s rostoucím zájmem o inovace firmy také narážejí na praktické překážky v jejich zavádění.
Nejčastější překážkou jsou podle ČSOB Indexu inovací náklady, ty uvedly víc než dvě třetiny firem (68,2 %, o 4,2 p.b. více než v předchozím roce). Druhou hlavní bariéru představuje zpravidla špatná nebo nedostatečná legislativa, to uvádí 22,8 % firem (o 2,8 p.b. více než v roce 2021).
České zákony mají rezervy oproti evropským standardům například v rychlejší výstavbě obnovitelných zdrojů nebo v ukládání energie, uvedl také Jan Fousek z asociace AKU-BAT. Zaspala u nás také kvalifikovaná diskuse o využití vodíku pro ukládání energie z přebytků z obnovitelných zdrojů a její následné využití ve vykrývání špiček. I přesto ale v Česku v první polovině roku 2022 přibylo na 75 MWp kapacity ve fotovoltaických elektrárnách a 90 MW v bateriích.
Podle Jána Lučana z ČSOB firmy přirozeně chtějí tento technologický deficit vyrovnat, už jen proto, že současný stav znamená, že jejich zahraniční konkurence má náskok. Připomněl také, že v současnosti existuje řada služeb pro firmy, které kombinují například poradenství, úvěr a dotaci a usnadňují tím firmám přístup k inovacím.
