Evropská pravidla pro udržitelné financování už jsou skoro hotová, státy ještě měly poslední kolo možností, jak uplatnit své připomínky. V čem se shoduje český a německý pohled, a v čem se naopak liší?
Evropské státy měly do 21. ledna zaslat připomínky k takzvanému “delegovanému aktu”, který se detailně věnuje podmínkám, za kterých se mohou investice do plynových nebo jaderných technologií považovat za udržitelné. Jde o poslední dílčí předpis, který doplňuje dosavadní pravidla pro posuzování udržitelných investic. Těmi se bude řídit čerpání evropských fondů v příštích letech.
Německo v taxonomii chce mírnější podmínky pro využití plynu jako přechodného zdroje energie. Vyplývá to z připomínek, které německá vláda zaslala k návrhu evropské taxonomie pro udržitelné financování. Zopakovala také svůj negativní postoj k zahrnutí jaderné energie. Česká vláda už dřív poslala svoje připomínky, kde kromě větší podpory plynu požaduje právě i zmírnění podmínek pro jádro.
Mírnější podmínky pro plyn i ústřední topení
Německo dlouhodobě zastává názor, že moderní formy využití zemního plynu mohou urychlit energetickou proměnu v Evropě a usnadnit přechod na obnovitelné zdroje energie. Naopak, pokud plyn zahrnutý nebude, nejsou podle německé vlády cíle v dekarbonizaci dosažitelné. “Průběžné cíle v přechodu na nové zdroje, které předpokládají 30 % nízkouhlíkového plynu v roce 2026 a 55 % v roce 2050, nejsou realistické,” uvádí se v oficiálních připomínkách.
Podobně argumentovala i česká vláda, která usiluje o to, aby průběžné cíle pro plyn platily jen v případě, že existují účinné plány, které odrážejí možnosti místního trhu a dostupnost technologií. Česko také usiluje o zvýšení povolené kapacity pro výstavbu plynových zdrojů na vykrývání stability sítě.
Německo i Česko se také nejspíš shodnou na tom, že by taxonomie měla dál počítat s provozem a modernizací ústředního dálkového vytápění. To úzce souvisí právě s využitím plynu a rychlostí, jakou bude komerčně zapojitelný vodík. Německo proto požaduje omezit průběžné milníky a cíle pro vodík na minimum.
Opačný pohled na jádro
Odlišný pohled panuje v obou zemích na jadernou energii. Česko požaduje zmírnění podmínek, například požadavek na vyřešené úložiště jaderného paliva do roku 2050 nebo celkové rámování jádra jako přechodného zdroje. Podobný pohled jako česká vláda zastává naopak francouzský prezident, který návrh Evropské komise právě kvůli jádru veřejně pochválil.
Proti zařazení plynu a jaderné energie mezi podporované zdroje vystupují některé státy. Rakousko a Německo jsou tradičními odpůrci jádra, proti zahrnutí zemního plynu je například Dánsko nebo Španělsko. Návrh taxonomie schytal také kritiku v odborných kruzích, odchýlil se prý od vědecky podložených základů a je výrazem politického rozhodnutí.
Evropská komise by nyní měla vyhodnotit připomínky od členských států, zapracovat je a pak taxonomii oficiálně vydat. Nebude už probíhat žádné další schvalování, pokud o to nepožádá nadpoloviční většina všech poslanců Evropského parlamentu (z celkových 705). Existuje ještě možnost, že se taxonomii některý ze států pokusí napadnout soudně. Takový krok dříve avizovalo Rakousko, může k němu ale přistoupit až poté, co bude taxonomie oficiálně přijatá.
CHCETE DOSTÁVAT články, nové díly podcastu a přehledy do mailu? Napište se do našeho newsletteru a nic vám neuteče.
