Německo řeší vnitřní reformu elektroenergetického trhu. Na jedné straně navrhují federální úřady změnu ve financování obnovitelných zdrojů tak, aby stát nedotoval jejich provoz. Na druhé straně ale experti navrhují změny v systému naceňování elektřiny tak, aby lépe odpovídal skutečným výrobním nákladům. A to se naopak centrálním úřadům nelíbí.
Stát by měl v Německu do budoucna podporovat jen samotnou výstavbu nových obnovitelných zdrojů, ne dotovat jejich provoz. Navrhuje to německé ministerstvo financí pod vedením Christiana Lindnera (FDP). Systém financování by se měl z dotací přesunout k investičním pobídkám, tak, aby podporoval projekty, které se jsou schopné uživit tržně. S tím ale souvisí velká a zásadní otázka: jak se v Německu stanoví cena elektřiny?
Jedna země, dvě energetiky
Jde o téma, které se řeší desítky let. Německo je v současnosti z hlediska obchodu jednou “nabídkovou zónou” (z anglického bidding zone). To znamená, že si zákazníci z jihoněmeckého Bavorska mohou koupit elektřinu za cenu, která zohledňuje levnou sezónní výrobu ze severoněmeckých regionů, kde je hodně výkonných větrných elektráren i solárních parků.
Problém je, že z hlediska fyzických distribučních a přenosových sítí sever a jih Německa dostatečně propojené nejsou. Bavorské domácnosti tak mají “celoněmeckou” levnější cenu, fakticky jim ale elektřinu dodávají místní uhelné elektrárny, kterým za to doplácí stát. Pokud by ji totiž nedodaly, hrozila by v síti nerovnováha, výpadky a škody.
Pomůže lokální naceňování?
Experti na ekonomickou stránku energetiky proto už roky navrhují, aby se Německo z jedné cenové zóny proměnilo na několik nabídkových pásem, které by lépe reflektovaly skutečnou kapacitu sítě. To by znamenalo mimo jiné velkou výhodu pro regiony, kde se dobře daří právě větrným a solárním elektrárnám, jejichž produkce je v sezóně (a tedy i v celkovém průměru) výrazně levná.
Podobný přístup podporují i různé strategie na evropské úrovni, mimo jiné proto, že vede k omezení výroby v uhelných elektrárnách a přesnějším cenovým signálům. Experti nově představili i různé modely lokálního naceňování, které by právě zahrnovalo i ekologické externality. Návrh se ale nesetkává s podporou na německé federální úrovni, hlavně kvůli obavám ze zdražení elektřiny.
Proti je také samotné Bavorsko, na jehož území se nachází část klíčového německého průmyslu. Nedořešená otázka cenotvorby ale může zamíchat kartami právě i u debaty o podpoře obnovitelných zdrojů. Pokud není jasné, kde se investice do solárních a větrných elektráren vyplatí, těžko bude fungovat systém založený na tržních investičních pobídkách. Německá vláda tak bude muset vybalancovat oba konce energetické reformy, dotačně-investiční i severo-jižní.
