Pevné spojení mezi hospodářským růstem a emisemi uhlíku se ve většině světa rozpadá. Takový je klíčový závěr nové analýzy, kterou zveřejnila organizace Energy and Climate Intelligence Unit (ECIU) u příležitosti 10. výročí Pařížské dohody.
Tento trend, známý jako „decoupling“ (oddělení), se stal novou normou a nabírá na rychlosti zejména v posledním desetiletí.
Podle studie se trend oddělení spotřebních emisí od růstu HDP týká zemí, které tvoří 92 % globální ekonomiky. Jedná se o výrazné zlepšení oproti dekádě před rokem 2015, kdy se oddělení týkalo pouze 77 % globálního HDP.
Země, které dosáhly absolutního oddělení (tedy zvýšily svůj HDP a zároveň snížily emise), dnes představují 46 % světové ekonomiky. Mezi tyto pokročilé ekonomiky patří i státy globálního Jihu, jako jsou Brazílie, Kolumbie a Egypt.
Nejvýraznější posun v oddělení emisí zaznamenaly vyspělé ekonomiky jako Spojené království, Norsko a Švýcarsko. Celkově se 89 % globálních emisí v současnosti generuje v ekonomikách, které se už emisně oddělily (ať už relativně, nebo absolutně).
Zpráva zvláště zdůrazňuje „spektakulární posun v Číně“. Ačkoliv Čína zůstává největším globálním emitentem, její schopnost udržet silný ekonomický růst při omezování růstu emisí je klíčová pro globální klimatické cíle.
Data tak prokazují, že investice do energetické účinnosti, dekarbonizace a zavádění nízkouhlíkových technologií (zejména OZE) nejsou brzdou, ale naopak katalyzátorem ekonomické prosperity. Posun k bezuhlíkovým technologiím otevírá nové investiční a obchodní příležitosti pro stavebnictví, energetiku a sektor moderních technologií. Výsledky velkých rozvíjejících se ekonomik, jako je Brazílie a Egypt, ukazují, že zelená tranzice je globálně aplikovatelná a není pouze výsadou vyspělého Západu.
