Energetické komunity, P2P obchod a virtuální elektrárny. Jaká bude energetika zítřka?
Reakce na klimatickou změnu, rozvoj nových technologií, ale i měnící se potřeby zákazníků, kteří se z pasivních spotřebitelů stále častěji mění v takzvané prosumery. To jsou podle studie výzkumníků z Florentské školy veřejné správy největší výzvy pro energetický sektor. Podle nich probíhá v energetice změna, která namísto hierarchicky uspořádaného systému přinese síť mnoha drobnějších dohod o dodávkách a spotřebě energie. Zákonodárci by podle výzkumníků měli včas reagovat a nastavit pro nové formy jasná pravidla.
Obchod s energií na bázi peer-to-peer řešení a energetické komunity jsou stále častějším způsobem, jak si na individuální úrovni vyřešit dodávku energií. Zatím existují nezávisle na klasickém centralizovaném systému, kde je jasně oddělená role výrobce, distributora, prodejce a spotřebitele. Do budoucna by mu ale mohly výrazně konkurovat.
Jak ale upozorňují výzkumníci z Florentské školy veřejné správy, záležet bude na tom, jak kvalitní pravidla pro nová řešení v energetice napíšou zákonodárci. Je totiž potřeba ošetřit celou řadu věcí, třeba ochranu dat, práva a povinnosti spotřebitele nebo odpovědnost na straně digitálních platforem, které se na obchodu s energií podílejí.
Zatím nejsou jasné ani samotné definice
Jedním z prvních problémů, který by zákonodárci měli vyřešit, jsou samotné právní definice a jejich sjednocení napříč relevantním trhem, na kterém mohou nové modely obchodu s energií fungovat. Zatím totiž na jejich obsahu není shoda ani mezi akademiky. Například Peer-to-Peer (P2P) řešení je pojem původně z IT, který zjednodušeně řečeno znamená výměnu přímo mezi klienty, přičemž s připojením každého klienta se navyšuje přenosová kapacita. Jenže zatímco část odborné veřejnosti sem řadí i zajištění takové výměny prostřednictvím online platforem, pro druhou část je P2P v energetice podmíněné využitím blockchainové technologie.
Podobně je energetická komunita (nebo společenství) pro jedny obecným pojmenováním jakéhokoliv uskupení entit, které zároveň spotřebovávají a zároveň vyrábějí elektřinu (tedy prosumerů), pro druhé jde jen o model, kdy si lidé vyrábějí a sdílejí elektrickou energii z obnovitelných zdrojů nekomerčně, bez potřeby dosahovat zisk, čistě jen pro uspokojení vlastních potřeb. To by měli zákonodárci vyjasnit v rámci modernizace energetické legislativy. A jak připomíná zpráva výzkumníků, půjde i o to, do jaké míry se budou lišit definice v jednotlivých státech. To totiž přímo dopadá na velikost trhu, a ta má zase zásadní dopady na náklady rozvoje nových řešení, inovace a výslednou cenu pro uživatele.
Nová energetika vzniká organicky, modely bude potřeba sjednotit
Studie upozorňuje také na to, že některé definice už jsou součástí evropské legislativy, jejich vymezení je ale dost široké a někdy odlišné od toho, jak chápe příslušný pojem akademická veřejnost. To platí třeba pro výše zmíněná P2P řešení. Teorie tento pojem chápe tak, že jde výhradně o prosumery, kteří sdílí svou kapacitu i vyrobenou energii prostřednictvím online platforem nebo virtuálních nástrojů. Evropská definice je ale širší a za “peers” považuje všechny účastníky trhu, bez ohledu na velikost. To jde ale proti původnímu pojetí, které je založené na dohodě “rovného s rovným”. Nicméně jednotlivým státům nic nebrání v tom, aby si svou vlastní definici napsaly v užším rozsahu.
V případě energetických komunit (společenství) je zase potřeba zohlednit fakt, že už jich v evropských státech celá řada existuje. Rozvíjejí se od 70. let, původně jako malé lokální alternativy vůči majoritnímu systému, ale také jako specifická řešení pro odlehlé lokality nebo hospodářství s výhodnými dispozicemi. Jejich forma a nakládání s energií se ale dosud liší a novým definicím se tak budou muset přizpůsobit.
Na dobrých zákonech může společnost vydělat, naopak mezery znamenají riziko
Rozvoj inovací na bázi sdílení, využití digitálních řešení a nových obchodních modelů je v energetice stejně jako v jiných odvětvích daný hlavně současným tempem technologického pokroku. Nové technologie zkrátka jsou k dispozici a dovedou proměnit podobu stále větší oblasti lidského světa. Výzkumníci připomínají, že zákony mají sloužit k tomu, aby pro nová řešení stanovily jasná pravidla bez zbytečných “mezer” nebo iracionálních předsudků.
Špatná regulace většinou vede k chybám a nezamýšleným důsledkům, zatímco kvalitní zákony by mohly vést ke změně celého designu dnešního trhu s energií. Namísto velkých centralizovaných řešení (typu burza či hlavní regulátor) by se do popředí celého systému mohli dostat menší hráči, nové koncepty (jako třeba virtuální elektrárny, které budou schopné vyrovnávat nabídku a poptávku díky online nákupu a prodeji energie) či samotní spotřebitelé a výrobci (prosumeři).