Domácnostem používajícím kotle na uhlí a dřevo hrozí od 1. září 2022 pokuta ve výši až 50 000 korun, pokud bude jejich kotel spadat do 1. a 2. emisní třídy nebo pokud nebude možné jeho emisní třídu určit. Pokuta může být navíc udělena i opakovaně. Tento postih se může podle odhadu ministerstva životního prostředí týkat dvou až tří set tisíc domácností, které zatím na nové, ekologičtější kotle nepřešly.
Kapacita výrobních a montážních topenářských firem je přitom zhruba 100 tisíc kotlů ročně, a proto se s jejich výměnou nevyplatí čekat. Pořízení kotle s emisní třídou 3 nebo vyšší není levná záležitost, díky dotačním programům se ale dá cena výměny výrazně snížit. Zájemci mohou zažádat o finanční příspěvek hned v několika dotačních programech a vyřízení žádosti mohou přenechat i specializovaným firmám.
Vhodnou náhradou starých kotlů na tuhá paliva jsou kotle na zemní plyn, na jejichž pořízení lze čerpat i dotace. Nejoblíbenější mezi žadateli jsou podle Českého plynárenského svazu (ČPS) plynové kondenzační kotle. ČPS navíc odhaduje, že každá nová plynová přípojka sníží roční objem vypouštěného prachu v průměru o více než čtvrt tuny.
Stát zaplatí až 80 %
Až 80 % ceny lze získat na samotný tepelný zdroj, a to včetně nákladů na jeho instalaci, novou otopnou soustavu, rekonstrukci otopné soustavy včetně nezbytné regulace, měření a úpravy spalinových cest a na projektovou dokumentaci. K získání kotlíkové dotace je potřeba vyplnit žádost o poskytnutí dotace na krajském úřadě a přiložit fotodokumentaci stávajícího kotle napojeného na otopnou soustavu a komínové těleso. Nutné je uvést jeho typ, materiál a výkon a doplnit prohlášením o jeho funkčnosti a používaném palivu. Zapomenout by se nemělo ani na písemný souhlas spoluvlastníků domu a vlastníka pozemku či další přílohy požadované příslušným krajem.
Aktuálně probíhá třetí vlna dotací, ve které může žadatel získat až 127 500 korun, včetně bonusu 7 500 korun pro občany v oblastech s nejvíce znečištěným ovzduším. Kdo se rozhodne kombinovat kotlíkovou dotaci se žádostí o podporu v programu Nová zelená úsporám [1], může získat další bonus ve výši až 40 000 korun. Ve třetí vlně je k dispozici celkem 3,125 miliardy korun, z nichž většina je již alokována.
Pole ministra životního prostředí Richarda Brabce by se letos měly kotlíkové dotace rozdělit do dvou skupin. První bude pravděpodobně opět financována z fondů Evropské unie a měla by nabídnout 5 miliard korun. Zaměřena bude na nízkopříjmové domácnosti a seniory, kteří budou moci získat zpět i více než 80 % nákladů. Druhá skupina kotlíkových dotací by kromě výměny kotle měna pokrývat i zateplení domu, zvažuje se i propojení se systémem využití dešťové vody. Pro tento záměr ministr plánuje využít prostředky z unijního Fondu obnovy a jejich celková výše by se měla pohybovat kolem 9 miliard korun. Tento program ale čeká na schválení Evropskou komisí.
Na výměnu kotle je možné využít i program Nová zelená úsporám, který poběží až do roku 2023. Tento program má k dispozici přes 17 miliard korun a žádat o něj mohou domácnosti i zpětně, a to až 24 měsíců. Tato dotace se nevztahuje na chaty a rekreační objekty. Trvalé bydliště v místě žádosti však není podmínkou.
Bezúročné půjčky se rozšíří
Společně s třetí vlnou dotací vznikl i program bezúročných kotlíkových půjček, fungující v takzvaných uhelných regionech, tedy v Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém kraji. Vyčleněných 740 milionů korun od roku 2019 postupně poskytoval obcím pro dočasné pokrytí nákladů na výměnu kotle těm občanům, kteří na ni nemají prostředky.
Podmínkou k získání bezúročné půjčky je potom využití kotlíkové dotace. Maximální měsíční splátka byla určena na 2 tisíce korun a půjčku je možno kdykoli a bez poplatku splatit. Po vyplacení dotace se její částka použije na splacení většiny půjčky a majitel nového kotle bude splácet pouze část jeho ceny, kterou dotace nepokryla.
I když byla bezúročná půjčka původně určena pouze sociálně slabším lidem ve vybraných regionech, stát nyní uvažuje o jejím prodloužení a rozšíření, aby kompenzoval dopady pandemie Covid-19, která mnoha lidem zkomplikovala cestu za ekologičtějším vytápěním. Na výměnu si totiž každý musí připravit zhruba 100 tisíc korun, ačkoliv zpětně vyplacená dotace může pokrýt až 80 % této částky.
Právě kvůli zhoršené ekonomické situaci v důsledku protiepidemických opatření se množství lidí, kteří si mohou nový kotel pořídit, zmenšuje. Propad zájmu o nové kotle a odříkání již domluvených zakázek zaznamenali topenáři již loni během první vlny pandemie a situace se od té doby příliš nezlepšila. Situaci potvrzují i krajské samosprávy.
