Počet předčasných úmrtí způsobených znečištěním ovzduší se v celé Evropě snížil o 10 %. Přesto měl v roce 2019 tento neviditelný zabiják na svědomí stále 307 000 předčasných úmrtí. V nové zprávě to uvedla Evropská agentura pro životní prostředí (EEA).
Pokud by se členské země řídily nejnovějšími pokyny Světové zdravotnické organizace (WHO) pro kvalitu ovzduší, zemřela by na následky znečištění vzduchu jen asi polovina lidí oproti tomu, kolik obětí přinesl rok 2019. Vyplývá to z poslední zprávy EEA. Čistší technologie přitom mají výsledky. Počet lidí, kteří přijdou o život kvůli znečištění vzduchu, klesl meziročně o 10 % z 346 000 v roce 2018.
Snížení počtu úmrtí bylo podle datového centra Evropské unie pro znečištění ovzduší částečně dané příznivým počasím, především se do něj ale promítly výsledky opatření k postupnému zlepšování kvality ovzduší na celém kontinentu.
Příčinou předčasných úmrtí jsou tzv. jemné partikulární částice s průměrem do 2,5 mikrometru. Ty pronikají hluboko do lidských plic a poškozují dýchací i kardiovaskulární systém.
Desítky tisíc úmrtí
V roce 2019 způsobily jemné částice 53 800 předčasných úmrtí v Německu, 49 900 v Itálii, 29 800 ve Francii a 23 300 ve Španělsku. V Polsku bylo zaznamenáno 39 300 úmrtí, což je nejvyšší hodnota na počet obyvatel. Agentura EEA registruje také předčasná úmrtí spojená s dalšími dvěma hlavními znečišťujícími látkami, ale uvádí, že je do celkového počtu nezapočítává, aby nedošlo ke zdvojení.
Počet úmrtí způsobených oxidem dusičitým – především z osobních a nákladních automobilů a tepelných elektráren – klesl v letech 2018 až 2019 o čtvrtinu, konkrétně na 40 000. Počet úmrtí spojených s přízemním ozonem v roce 2019 rovněž klesl o 13 % na 16 800 mrtvých. EEA uvedla, že znečištění ovzduší tak patří mezi největší environmentální hrozby pro lidské zdraví v Evropě.
Lidé zpravidla umírají v důsledku nemocí, k jejichž vzniku zásadně přispěje vdechování jemných částic. Jde nejčastěji o srdeční choroby a mrtvice, ale také onemocnění plic včetně rakoviny. U dětí může znečištění ovzduší poškodit vývoj plic, způsobit infekce dýchacích cest a zhoršit astma.
Snížení o nejméně polovinu
I když se situace zlepšuje, EEA varuje, že většina zemí Evropské unie stále překračuje doporučené limity znečištění. To se týká zmíněných cílů Světové zdravotnické organizace (WHO), ale i mírnějších evropských směrnic. Podle dat WHO způsobuje znečištění ovzduší na celém světě sedm milionů předčasných úmrtí ročně a svými důsledky je tak stejně nebezpečné jako kouření a špatná strava. Alarmující statistiky vedly WHO v září poprvé od roku 2005 ke zpřísnění doporučených limitů pro hlavní látky znečišťující ovzduší.
„Investice do čistšího vytápění, mobility, zemědělství a průmyslu zlepšují zdraví, produktivitu a kvalitu života všech Evropanů, zejména pak těch nejzranitelnějších,“ uvedl v prohlášení ředitel EEA Hans Bruyninck.
Evropská unie chce do roku 2030 snížit počet předčasných úmrtí způsobených jemným znečištěním ovzduší o nejméně 55 % ve srovnání s rokem 2005. Pokud bude znečištění ovzduší i nadále klesat současným tempem, bude podle odhadů agentury tohoto cíle dosaženo do roku 2032.
