Podle aktuální zprávy thinktanku Ember pocházelo vloni již 47 % veškeré elektřiny v bloku z obnovitelných zdrojů. Celkově téměř tři čtvrtiny evropské elektřiny už neprodukují skleníkové plyny – k rekordním OZE je totiž nutné připočíst stabilní 24% podíl jaderné energetiky.
Data potvrzují historický posun na evropském kontinentu. Solární energie (11 %) poprvé v historii překonala uhlí, jehož podíl klesl pod hranici 10 %. Větrná energie již druhým rokem v řadě vygenerovala více elektřiny než zemní plyn.
Celkový podíl fosilních paliv na výrobě elektřiny v EU klesl z původních 39 % kolem roku 2019 na současných 29 %. Co se týče konkrétních zemí evropské sedmadvacítky, největší skok v podílu čisté energie za posledních pět let zaznamenaly Portugalsko, Nizozemsko a Estonsko.
Pro srovnání, například v USA nebo v Číně stále dvě třetiny energetického mixu stále ovládají fosilní paliva, tedy uhlí, ropa a plyn. Na druhou stranu, mezi státy s nejvyšším podílem OZE se zařadila třeba Brazílie (89 % na energetickém mixu) díky dominanci hydroelektráren, vysokého podílu dosahuje i Kanada (66,5 %) a nahoru jde třeba i Indie (19,5 %). U některých států zatím nejsou data za poslední rok k dispozici.
Ambice i bezpečnostní rozměr pohánějí evropskou transformaci
Za rychlým tempem Evropy stojí kombinace ambiciózní legislativy a geopolitických otřesů. Evropský klimatický zákon z roku 2019 nastavil jasný cíl: snížit emise o 55 % do roku 2030 a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Ruská invaze na Ukrajinu tento proces ještě urychlila. Raketový růst cen plynu donutil evropské země hledat levnější a bezpečnější alternativy.
Přechod na čisté zdroje nemá jen environmentální, ale i strategický význam. Evropa se díky rozvoji OZE vyhnula nákupu fosilních paliv pro výrobu elektřiny v hodnotě přesahující 61 miliard dolarů (v přepočtu od roku 2019).
„EU vznikla jako společenství uhlí a oceli. Dnes se rychle transformuje na společenství solární a větrné energie, baterií a chytrých technologií,“ říká Pieter de Pous, analytik think-tanku E3G.
