Rok 2025 vešel do historie energetiky jako okamžik, kdy se globální systém definitivně přetočil. Čistá elektřina už není jen doplňkem, který se snaží držet krok s rostoucí spotřebou.
Podle aktuální analýzy institutu Ember růst solární a větrné energie poprvé v historii dlouhodobě překonal nárůst globální poptávky po elektřině.
Nová centra růstu: Od Afriky po střední Evropu
Zatímco dříve byly tahouny transformace pouze Čína, EU a USA, v roce 2025 se těžiště posunulo. Solární boom zasáhl regiony, které byly dříve vnímány jako okrajové. Na vzestupu je například Afrika, rekordní objemy hlásí Alžírsko (33násobný nárůst), Zambie či Botswana. Globální trend dokresluje fakt, že deset zemí bloku BRICS nyní zajišťuje více než polovinu (51 %) světové solární produkce.
Podíl obnovitelných zdroj stoupal i v regionu střední Evropy, dlouho závislém na fosilních palivech. Středoevropské státy vloni expandovaly rychleji než tradiční lídři EU. Maďarsko v červnu 2025 generovalo přes 40 % elektřiny ze slunce, rekordy v letní výrobě zaznamenalo i Česko a Polsko.
Termínem roku se stala „Electrotech“ – ekosystém zahrnující soláry, větrníky, baterie, tepelná čerpadla a elektromobilitu. Tento sektor se stal hlavním motorem světového hospodářského růstu.
V čele stojí Čína, která se transformovala v první skutečný „elektrostát“.
Je zodpovědná za polovinu globálních instalací solárních panelů, 60 % prodejů elektromobilů a dvě třetiny celosvětového nárůstu poptávky po elektřině od roku 2019. Právě díky masivnímu nasazení čistých technologií klesla v Číně v první polovině roku 2025 poptávka po fosilních palivech v energetice o 2 %.
Konec mýtu o nestabilitě: Slunce jako stabilní zdroj 24/7
Jedním z nejvýznamnějších technologických posunů roku 2025 je pád cen baterií, který učinil ze sluneční energie kandidáta na stabilní základní zatížení. Analýza ukazuje, že v regionech s vysokým osvitem (jako je Mexiko nebo Indie) dokáže kombinace solární elektrárny a bateriového úložiště dodávat elektřinu nepřetržitě za cenu kolem 104 USD/MWh.
To je přitom méně, než kolik stojí energie z nových uhelných nebo jaderných elektráren. V Indii už dnes velcí průmysloví odběratelé kryjí až 80 % své roční spotřeby právě kombinací větru, slunce a baterií, což je pro ně ekonomicky výhodnější než nákup ze sítě zásobené dominantně uhelnými zdroji.
V roce 2025 se podle Emberu také naplno projevil vliv umělé inteligence (AI) na energetiku. Rozvoj datových center se stal strategickou otázkou. V zemích jako Malajsie mohou datová centra do roku 2030 tvořit až 30 % národní poptávky po elektřině.
V Evropě se úzkým hrdlem stala infrastruktura. V uzlech jako Frankfurt, Londýn nebo Dublin dosahují fronty na připojení k síti 7 až 10 let. To vytlačuje investice do AI tam, kde je k dispozici čistá kapacita a moderní rozvodná síť. Vítězi digitální ekonomiky se tak podle analytiků stanou země, které nejrychleji upgradují své sítě a škálují obnovitelné zdroje.
