Ceny plynu na evropském trhu v roce 2021 vyrostly o 585 %, na obvyklou úroveň poklesly až v posledních dnech uplynulého roku. Analýza thinktanku Ember to označila za jeden z největších šoků na trhu s energiemi od ropné krize v 70. letech minulého století. V důsledku extrémně vysoké ceny plnu stoupala také cena elektřiny vyrobené z fosilních paliv.
Zároveň klesal podíl fosilní elektřiny, tedy té vyrobené z uhlí nebo zemního plynu. V roce 2021 stály tyto zdroje za 37 % celkové výroby elektrické energie v Evropě. Stejný podíl pak zajistila výroba z obnovitelných zdrojů, zejména solárních a větrných elektráren, shodně 37 %. Jaderná energie se pak na výrobě podílela z 26 %.
Časopis Financial Times k tomu dodává, že rychle rostoucí ceny plynu vedly k zajímavému jevu. Zatímco do té doby obnovitelné zdroje rychle nahrazovaly postupně utlumované uhelné, zhruba od poloviny roku většina nových instalací nastupovala, aby nahradila fosilní plyn.
Analytici portálu Euractiv pak upozorňují, že příčinou drasticky rostoucích cen je vysoká závislost evropského enegretického trhu na dodávkách zemního plynu, jehož se v evropských podmínkách nevyrábí dostatek. Řešením je podle nich maximální zapojení obnovitelných zdrojů a volají po nové evropské klimaticko-energetické bezpečnostní strategii.
Evropa bude dekarbonizaci sledovat přísněji
Na evropské úrovni bude klimaticko-energetická agenda žhavé téma i z jiných důvodů. Ukazuje se totiž, že jednotlivé země mají rozdílný přístup v tom, jak rychle přejít na nízkoemisní energetiku. Zatímco Španělsko či Řecko v dekarbonizaci pokračují a v uplynulých dvou letech snížily podíl uhelné energie o 42 %, resp. 43 %, v Polsku se naopak její produkce zvýšila o 7 %. Tomu odpovídá i přínos ke snižování emisí. Zatímco Španělsko v redukci CO2 vede, Polsko velmi výrazně zaostává.
Evropská komise už proto avizovala, že bude důsledněji sledovat, jak členské státy evropské sedmadvacítky v dekarbonizaci postupují. Jednotlivé státy se už před šesti lety zavázaly plnit cíle Pařížské úmluvy, podle které je potřeba snížit objem vyráběných emisí CO2, aby se podařilo udržet nárůst teploty na planetě pod 2 stupně Celsia. Evropská komise pak tento společný závazek převedla do podoby závazného cíle klimatické neutrality, konkrétně tedy snížení evropských emisí CO2 o 55 % oproti roku 1990 do roku 2030.
