Rozvoj větrné a solární energie neběží v Evropské unii dost rychle. Podle výpočtů thinktanku Ember by bylo potřeba v příštích čtyřech letech zapojit dalších 76 GW z obnovitelných zdrojů, aby bylo možné dostát evropským závazkům směřujícím k udržení nárůstu teploty pod 1,5 °C. V plánu je ale zhruba jen poloviční kapacita.
Jediné státy, které plánují využít obnovitelné zdroje energie v dostatečné míře, jsou Finsko, Chorvatsko, Litva a Švédsko. “Evropa má velké ambice, ale čelí implementačním problémům. Ambiciózní plány se zatím nepromítly do rychlejšího postupu v samotné realizaci,” komentovala to analytička thinktanku Ember Harriet Fox.
Diverzifikace energetického mixu je přitom důležitou součástí evropských plánů na snížení závislosti na dovozu ruského plynu.
Solárů přibývá rychleji, povolení ale trvá dlouho i u nich
Dosud v Evropě rychleji rostly kapacity solárních elektráren. Větrné elektrárny od roku 2018 navýší svou kapacitu o 10 GW, pokud budou přibývat stávajícím tempem, bude jejich kapacita v roce 2026 jen zhruba na úrovni 54 %, než kolik by bylo potřeba. Větrné elektrárny jsou přitom účinnější než solární, v tom smyslu, že instalovaná kapacita reálně vyrobí víc elektřiny, než je tomu v případě fotovoltaik.
Jednou z příčin pomalého rozvoje větrných elektráren jsou pomalé povolovací procesy. Územní řízení, stavební povolení a environmentální stanoviska zaberou všude v Evropě víc než dva roky. Zatímco v Rumunsku to ale trvá 30 měsíců, v Chorvatsku dokonce 120. Evropská legislativa přitom předpokládá, že by se celé povolování mělo vejít právě do dvou let.