
Rozvoj větrné a solární energie neběží v Evropské unii dost rychle. Podle výpočtů thinktanku Ember by bylo potřeba v příštích čtyřech letech zapojit dalších 76 GW z obnovitelných zdrojů, aby bylo možné dostát evropským závazkům směřujícím k udržení nárůstu teploty pod 1,5 °C. V plánu je ale zhruba jen poloviční kapacita.
Jediné státy, které plánují využít obnovitelné zdroje energie v dostatečné míře, jsou Finsko, Chorvatsko, Litva a Švédsko. “Evropa má velké ambice, ale čelí implementačním problémům. Ambiciózní plány se zatím nepromítly do rychlejšího postupu v samotné realizaci,” komentovala to analytička thinktanku Ember Harriet Fox.
Diverzifikace energetického mixu je přitom důležitou součástí evropských plánů na snížení závislosti na dovozu ruského plynu.
Dosud v Evropě rychleji rostly kapacity solárních elektráren. Větrné elektrárny od roku 2018 navýší svou kapacitu o 10 GW, pokud budou přibývat stávajícím tempem, bude jejich kapacita v roce 2026 jen zhruba na úrovni 54 %, než kolik by bylo potřeba. Větrné elektrárny jsou přitom účinnější než solární, v tom smyslu, že instalovaná kapacita reálně vyrobí víc elektřiny, než je tomu v případě fotovoltaik.
Jednou z příčin pomalého rozvoje větrných elektráren jsou pomalé povolovací procesy. Územní řízení, stavební povolení a environmentální stanoviska zaberou všude v Evropě víc než dva roky. Zatímco v Rumunsku to ale trvá 30 měsíců, v Chorvatsku dokonce 120. Evropská legislativa přitom předpokládá, že by se celé povolování mělo vejít právě do dvou let.