Větrné a solární zdroje v roce 2022 zajistily rekordních 22 % produkce elektřiny v evropských zemích. To je víc, než kolik vyrobily uhelné (16 %) a plynové elektrárny (20 %). Výkon vodních a jaderných zdrojů byl vloni naopak nečekaně nízký v důsledku letních veder a souvisejícího sucha.
Kvůli výpadku vodních a jaderných elektráren bylo potřeba zajistit 185 TWh z jiných zdrojů, to představuje asi 7 % celkové evropské spotřeby. Přes 80 % tohoto výpadku se podařilo vykrýt kombinací snížené poptávky, větrných a solárních zdrojů. Jen výkon v solárních elektrárnách v roce 2022 stoupl o 39 TWh, tedy meziročně o 24 %. Nově instalovaný výkon odpovídá dvouapůlnásobku ročního výkonu jaderné elektrárny v Dukovanech.
Zbývajících necelých 17 % jde na vrub klasických fosilních zdrojů, zejména uhlí. V důsledku toho také vyrostly emise CO2, meziroční nárůst představoval 3,9 % (26 MtCO2). Vyplývá to z aktuálního přehledu think-tanku Ember.
Podle analytiků bude vývoj v roce 2023 přesně opačný. Očekávají výraznější zapojení vodních elektráren a také obnovení výroby ve francouzských jaderných zdrojích, také další zapojování větrných a solárních elektráren půjde podle odhadů rychleji. Naopak podíl fosilních zdrojů bude klesat, zejména v případě využití plynu pro výrobu elektřiny.
