Celkové emise CO2 se letos celosvětově zvýší jen asi o 1 %, navzdory energetické krizi. Důvodem pomalejšího nárůstu emisí je rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů energie a elektromobility, vyplývá z analýzy Mezinárodní energetické agentury (IEA).
Celkově v letošním roce přibude do atmosféry 33,8 miliard tun oxidu uhličitého (CO2), skleníkového plynu, který vede k nekontrolovatelnému nárůstu teploty na planetě. Meziročně jde o 300 milionů tun více. V roce 2021 přitom emise CO2 vzrostly o plné 2 miliardy tun, což byl důsledek postupného otevírání ekonomik po slábnoucí pandemii.
I letos by se přírůstek nejspíš pohyboval okolo miliardy tun oxidu uhličitého, výslednou bilanci ale srazily obnovitelné zdroje a rostoucí počet elektroaut. A to i přesto, že v důsledku války na Ukrajině klesla poptávka po plynu ve prospěch uhlí, které je ale emisně řádově víc zatěžující.
Emise jsou za očekáváními, díky čínským solárům
Vyšší spotřebu uhlí v Evropě vyvážily hlavně nové solární a větrné elektrárny v Číně nebo v Indii. V samotné Číně budou emise CO2 pravděpodobně na stejné úrovni jako v loňském roce, naopak v Evropě se očekává přechodné zvýšení emisní zátěže právě kvůli probíhající energetické krizi.
“Globální energetická krize vyvolaná ruskou invazí na Ukrajinu přiměla řadu států sáhnout po jiných zdrojích energie, než je plyn, který v důsledku ruských zásahů nebyl na trhu dostupný. Dobrá zpráva je, že tuto mezeru z velké části vyplnily solární a větrné zdroje,” komentoval to výkonný ředitel IEA Fatih Birol. “To znamená, že nárůst emisí CO2 pokračuje mnohem menším tempem, než se mnozí obávali.”
Fotovoltaické a větrné elektrárny jsou v letošním roce nejsilněji zastoupené, co se týče výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (sem patří například i vodní elektrárny). Soláry a větrníky vyrobí letos na 700 TWh elektřiny, což je rekordní meziroční nárůst.
