Seniorní energeticko-klimatičtí analytici Evropské investiční banky zformulovali pět hlavních výzev, které válka na Ukrajině přináší pro evropskou energetiku. Profesor Jos Debelke a výzkumníci Jan Cornillie a Peter Vis působí v čele výzkumného týmu, který se zaměřuje na energetickou tranzici v Evropě. Jejich komentář přinesl Evropský univerzitní institut.
Pro nejbližší týdny je výhled trochu skličující. Ceny plynu, ropy, ale i uhlí dosahují rekordních výšin, podrážejí ekonomický růst a zvyšují riziko stagflace. V krátkodobém horizontu není možné přestat používat zemní plyn (ať už je jakéhokoliv původu), protože pro něj zkrátka v průmyslu, výrobě hnojiv nebo ve vytápění nejsou připravené alternativy.
Zapojit všechno, co zapojit jde
První výzva se tedy podle analytiků jmenuje: pojďme zapojit veškeré kapacity výroby, které máme v současnosti k dispozici, včetně zpomalení plánů na odstavení jaderných a uhelných elektráren. Kvůli většímu využití uhlí sice mohou krátkodobě vyrůst emise CO2, ale pokud v nadcházejících letech skutečně opustíme zemní plyn a fosilní paliva obecně, neohrozí to klimatické cíle. Ty jsou totiž, jak analytici připomínají, středně- a dlouhodobé.
Zvýšit energetickou účinnost
Druhá výzva se týká energetické účinnosti. Vysoké ceny energií přímo vybízejí k modernizaci a snižování spotřeby energie ne skrze omezování, ale skrze lepší technologie. Problém je v tom, že rychlé zapojení úsporných řešení často naráží na zdlouhavé povolovací procesy, byrokracii nebo prostě na nedostatečnou kupní sílu. Státy by proto podle výzkumníků měly přijít s aktivní nabídkou firmám i domácnostem a podpořit je v případě potřeby i finančně.
Pomoct zasaženým firmám i domácnostem
Za třetí je podle analytiků potřeba řešit sociální dopady vysokých cen energií, se kterými se pojí i růst cen v dalších oblastech, především u potravin. V některých státech může být energetickou chudobou zasažena až třetina populace, varují. Upozorňují, že je podle evropských pravidel nově možné sáhnout třeba k mimořádným daňovým opatřením, skrze které by státy mohly financovat adresnou pomoc potřebným. Finanční pomoc by měla být dočasná a neměla by brzdit dekarbonizaci, domácnosti by tudíž neměly z finanční podpory nepřímo platit spalování fosilních paliv. Programy podpory je potřeba nastavit tak, aby ve střednědobém horizontu postupně přestaly být potřeba, zdůrazňují výzkumníci.
Nezasahovat bezhlavě
Čtvrtá výzva se týká systémových opatření. Analytici varují před rozsáhlými změnami na energetickém trhu, které by ho mohly rozkolísat v dlouhodobém horizontu. Každé opatření by podle nich mělo být nejdřív posouzeno nejen z hlediska toho, jaký krátkodobý efekt přinese, ale také z hlediska nezamýšlených důsledků, které se projeví v delším horizontu. Jako příklad uvádějí snahy o centrální zastropování cen energií, které by ale vedlo ke snížení objemu dodávek a mohlo by vyvolat reálnou nestabilitu sítě. Naopak je podle nich prostor v nastavení systému plateb za emise CO2, kde je vedle emisních povolenek vícero možností, jak dostát principu, že za znečištění platí ten, kdo ho způsobil. To, že cena energie vyrobené z fosilních paliv odráží i množství CO2 vypuštěného do atmosféry, podle výzkumníků dává důležitý cenový signál a urychluje rozvoj nových technologií, které se bez fosilních paliv obejdou.
Modernizovat průmysl
Pátá a poslední výzva říká, že by státy měly podpořit modernizaci průmyslových firem a větší využití nízkoemisních technologií v průmyslu, jmenovitě zeleného vodíku, biochemikálií nebo materiálů se sníženou uhlíkovou stopou, jako jsou třeba recykláty. Podle nich jsou v Evropě příklady dobré aplikace těchto technologií, bylo by ale potřeba jejich rychlé rozšíření v mnohem větším měřítku. K tomu budou potřeba investice do infrastruktury, například do rozvodné sítě, plynové infrastruktury schopné přepravovat vodík, nebo do způsobů zachytávání a ukládání uhlíku. EU podle autorů sice nebude nikdy zcela autonomní v těžbě surovin potřebných pro výrobu energie, může ale výrazně posílit svoji energetickou bezpečnost, pokud diverzifikuje dodavatele i technologie a nebude dál sázet vše jen na jednu fosilní kartu.
