Plyn a teplo

Energetické štítky budov jsou nepřesné. Problém může vyřešit i chytré měření

Průkazy energetické náročnosti budov (PENB), nebo také energetické štítky, jsou důležitým zdrojem informací pro spotřebitele, kteří plánují koupi nebo pronájem nemovitosti. Označují budovy na stupnici od A do G a poskytují doporučení pro nákladově efektivní zlepšení. V poslední době ale sílí hlasy, které upozorňují na to, že průkazy mohou být někdy velmi nepřesné. Východisko by mohla nabídnout revize směrnice EU o energetické náročnosti budov.

Studie z Irska a Německa potvrzují, že štítky energetické náročnosti nejsou příliš spolehlivé a spotřebitelé jim v důsledku nedůvěřují. Jedna z britských studií dokonce zjistila, že při posuzování nemovitosti různými hodnotiteli můžeme dojít k odlišným výsledkům, které se navíc mohou lišit i v různých regionech téže země.

„Bruselský dům ohodnocený na stupnici energetické účinnosti známkou G může ve Vlámsku dostat známku F, E nebo dokonce D,“ prohlásil Andreas Graf, projektový manažer pro energetickou politiku EU z think-tanku Agora Energiewende.

„Zkušenosti z trhu ukazují, že průkazy mohou být ve skutečnosti do jisté míry horší než jejich neexistence, protože jsou velmi nepřesné. To může skutečně vyvolat určitou nedůvěru v to, zda se věci dělají správně. V zásadě to vnímáme jako selhání trhu,“ uvedl pro server Euractiv Barry Lynham, generální ředitel belgické společnosti Knauf Energy Solutions.

Lynham se také domnívá, že nedostatek důvěry v energetické štítky znamená, že mají jen minimální vliv na cenu nemovitostí. Místo toho, aby spotřebitelé viděli hodnotu energeticky účinnější nemovitosti na základě jejího hodnocení PENB, mají tendenci tuto známku ignorovat. Nedostatek důvěry v průkazy může být také překážkou při výběru ekologičtějšího vytápění.

„Pokud je hodnocení PENB založeno na předpokládaném účtu za energii pro danou nemovitost, může být překážkou pro přechod od využití fosilních paliv ve vytápění,“ domnívá se Jan Rosenow z think-tanku Regulatory Assistance Project.

Problém podle Rosenowa spočívá v tom, jak průkazy řeší spotřebu elektřiny. Vzhledem k tomu, že tepelná čerpadla jsou poháněna elektřinou, mají tendenci získávat v hodnocení PENB negativní hodnocení, přestože jsou plně obnovitelná a účinnější než plynové kotle.

Navzdory svým nedostatkům však průkazy energetické náročnosti budov hrají zásadní roli při plnění evropských klimatických cílů a jsou stále považovány za důležitý zdroj informací pro trh s bydlením. Problémy jsou tedy dlouhodobého rázu a zdá se, že by se jimi měla Evropská komise zabývat ve svém chystaném návrhu revize směrnice o energetické náročnosti budov.

Konkrétní změny v energetických štítcích ale jasné nejsou. Podle slov Komise je hlavní součástí revize aktualizace rámce pro průkazy energetické náročnosti budov s cílem zvýšit jejich kvalitu a dostupnost. To by mělo přinést větší harmonizaci a lepší ověřitelnost dat.

Zástupci průmyslu pak doufají, že nová pravidla usnadní využití inteligentních snímačů a digitálních řešení, jako jsou elektroměry, plynoměry, měřiče tepla a inteligentní termostaty připojené prostřednictvím internetu věcí.

Novinky v oboru