Spotřeba elektřiny pro vytápění na evropském trhu do roku 2025 poroste, navíc ne úplně rovnoměrně po celé Evropě. Podle analýzy, kterou vypracovala evropská asociace přenosových soustav (ENTSO-E), proto bude potřeba investovat do přenosových sítí, jejich lepšího nadnárodního propojení a schopnosti flexibilně reagovat na měnící se poptávku.
Flexibilita se týká hlavně schopnosti vyrovnávat špičky, ale také zajištění dostatečné úrovně napětí ve večerních hodinách, kdy klesá výroba solárních zdrojů. Jedna věc jsou totiž baterie a jiné formy ukládání energie, druhá věc je samotná kapacita přenosové soustavy. Bez potřebných investic do zkapacitnění se už v roce 2025 může projevit nesoulad nabídky a poptávky elektřiny ve víc než dvanácti evropských státech, varuje analýza.
Týká se to hlavně Dánska, Německa, Lucemburska, ale taky Itálie nebo Francie. Ve střední Evropě se navíc projeví rostoucí náklady na fosilní zdroje energie, což povede k tomu, že se plynové (v horizontu tří let) a uhelné (v horizontu deseti let) elektrárny přestanou vyplácet. K roku 2030 kvůli tomu ubude asi 60GW instalované výrobní kapacity, především v Itálii, Španělsku, Řecku a Německu. Zvlášť citlivá je otázka zkapacitnění a lepšího propojení s kontinentem pro Velkou Británii a Irsko.
Odhad pro rok 2025. Ukazatel spolehlivosti LOLE (Loss of Load Expectation) ukazuje počet hodin, kdy je v daném období spotřeba vyšší než předpokládaná výroba včetně importu, včetně požadavků na potřebné rezervy pro regulaci soustavy.
Při zohlednění stávající plánované výstavby nových zdrojů energie se tento výpadek podle analýzy podaří postupně vykrýt zhruba okolo roku 2027, respektive od tohoto roku se bude nepoměr výrobních kapacit a spotřeby ve většině zemí zlepšovat. Bude ale záležet na rychlosti investic do nových zdrojů a právě na tom, jak efektivně jsou jednotlivé národní přenosové soustavy propojené a jak flexibilně si státy vzájemně dokážou pomoct.