Na Energetickém regulačním úřadě (ERÚ) se množí stížnosti spotřebitelů a jejich návrhy na mimosoudní řešení sporů, které mají společného jmenovatele. Jsou jím smluvní ustanovení vedoucí k neoprávněnému zdražování dodávek energií. ERÚ také radí, jak v konkrétních případech postupovat.
Obchodníci často své zákonné povinnosti obcházejí omezením platnosti sjednaného ceníku či zvýšením ceny při automatickém prodloužení smlouvy. Jednostrannou změnu, pokud to smlouva umožňuje, přitom musí zákazníkům oznámit minimálně s třicetidenním předstihem, prokazatelně a adresně. ERÚ spotřebitelům radí, aby dodavatelům v těchto případech namítali neúčinnost změn, ukazuje postup na třech konkrétních příkladech.
Tarif na rok, cena jen na pár měsíců
Dochází například k tomu, že zákazník uzavře smlouvu na dobu určitou, přičemž má za to, že si sjednal cenu fixní na celou dobu platnosti smlouvy. Cena je ale dohodnutá pouze na část doby platnosti smlouvy, například do konce prvního roku. Poté se má změnit podle aktuálního ceníku dodavatele zveřejněného na jeho webových stránkách.
„Příslušní dodavatelé argumentují tím, že se nejedná o jednostranné zvýšení ceny, ale o zvýšení předem dohodnuté, a nemusí proto spotřebitelům změnu oznámit podle energetického zákona. Tedy minimálně třicet dní předem, s možností výpovědi smlouvy ze strany zákazníka,“ vysvětluje Ladislav Havel, člen Rady ERÚ.
„To by ale platilo pouze tehdy, pokud by už při uzavírání smlouvy byla sjednána konkrétní částka, na kterou se od určitého okamžiku cena zvýší. Jestliže tomu tak není, jedná se pouze o trik dodavatele. Smluvní ujednání opravňující dodavatele cenu libovolně měnit je podle občanského zákoníku zakázané,“ zdůrazňuje Ladislav Havel.
ERÚ v takovém případě radí napsat dodavateli, že změna ceny je neúčinná, pokud ji zákazníkovi řádně neoznámil a nedal mu možnost smlouvu vypovědět.
Automatické prodloužení, o dost vyšší cena
Další nešvar je zvýšení ceny při automatickém prodloužení smlouvy. Zákazník uzavře smlouvu na dobu určitou například s následujícím ujednáním: Pokud on sám před uplynutím smlouvy neoznámí, že požaduje její skončení, prodlužuje se doba trvání závazku na další období i bez jeho výslovného souhlasu (tzv. automatická prolongace). Následně se bude cena za dodávku řídit podmínkami, které dodavatel před prolongací pouze uveřejní na svých webových stránkách, aniž by tyto podmínky adresně zákazníkovi oznámil.
„Novou cenu, podle níž se spotřebitel může rozhodnout o prolongaci, lze opravdu zveřejnit na webových stránkách dodavatele, pokud se na tom obě strany smluvně dohodnou. Zákazník ale na ni musí být upozorněn konkrétním způsobem, například označením konkrétního ceníku. Nestačí jen obecný, nejednoznačný odkaz,“ říká členka Rady ERÚ Markéta Zemanová. Cena musí být navíc uveřejněná s dostatečným časovým předstihem před uplynutím termínu k vyjádření o (ne)pokračování ve smlouvě – a podle názoru ERÚ je to minimálně dvacet dní.
„Smlouva s automatickou prolongací není sama o sobě zakázaná, ani nijak závadná. Je ale potřeba, aby si zákazník pamatoval termín, kdy se prodlužuje, a v případě nezájmu o další spolupráci ji vypověděl. Připomenout mu to může i vyúčtování, v němž dodavatelé musí, díky novelizaci vyhlášky ERÚ, od loňska uvádět mimo jiné termín konce smlouvy,“ nabádá Markéta Zemanová.
Jestliže dodavatel zveřejnil cenu účinnou po prolongaci dostatečně konkrétně a s dostatečným předstihem a zákazník s prolongací za těchto podmínek nesouhlasí, může smlouvu vypovědět do 20. dne před prolongací (vzor výpovědi je k dispozici na webu ERÚ). Pokud dodavatel cenu s dostatečným předstihem nezveřejnil, nebo na ni neodkázal dostatečně konkrétně, je potřeba mu napsat, že je zvýšení ceny neúčinné, jelikož nebylo řádně oznámeno.
