Evropské fondy mají nově podporovat nízkoemisní konkurenceschopnost
Evropské fondy půjdou do budoucna nejspíš víc na podporu nízkoemisního průmyslu, inovací a konkurenceschopnosti. Státy EU by se také měly lépe koordinovat v průmyslové politice, aby si vzájemně “nepřetahovaly” třeba schopné firmy nebo zaměstnance. Počítá s tím nový evropský kompas konkurenceschopnosti, na který chce Evropská komise navázat další kroky.
Podle doprovodné analýzy je problém v tom, že v současnosti si každý stát podporuje průmyslové podniky tak, jak uzná za vhodné, a nehodnotí u toho dopady na své evropské sousedy. Je přitom jasné, že takový přístup dává výhodu bohatším státům s větším rozpočtem, které si mohou dovolit velkorysejší podporu. Naopak menší státy s úspornějšími rozpočty na tom tratí. Právě to chce Komise změnit a dát průmyslové podpoře celoevropský rámec.
V souladu s tím by se měly změnit i kohezní fondy a další finanční nástroje, které Evropská unie používá. Právě teď se totiž mezi Komisí, Radou a Evropským parlamentem diskutuje o nastavení podmínek pro nový víceletý finanční rámec — vlastně rámcový rozpočet evropských peněz po roce 2028 až do roku 2034. Doposud šla většina zdrojů v rámci kohezních fondů na podporu místního rozvoje a vyrovnávání rozdílů mezi jednotlivými regiony.
Evropské státy mohou v posledních letech velkoryseji podporovat své domácí firmy díky rozvolnění pravidel pro veřejnou podporu. Ta se hodně uvolnila v koronavirových letech, úlevy pak pokračovaly i kvůli dekarbonizaci a ruské invazi na Ukrajinu. Už dříve přitom předsedkyně Evropské komise naznačovala, že bude potřeba veřejnou podporu — vlastně státní dotace do ekonomiky — znovu dostat do jednotného a transparentního rámce. Víc detailů zřejmě prozradí až Plán pro čistý průmysl (Clean Industrial Deal), který má Komise představit koncem února.