Evropský trh s elektřinou by se měl změnit. Členské státy i Evropská komise chtějí, aby už se nemohla opakovat situace cenového šoku, který vloni Evropa zažila v důsledku ruské invaze na Ukrajině a omezení dodávek plynu. Chystají proto posílení ochrany spotřebitelů nebo bezpečnější pravidla pro investory do energetiky.
Nová pravidla mají hlavně chránit před cenovými šoky nebo před situací, kdy by spotřebitel neměl zajištěné dodávky energií. Dodavatelé by například měli mít povinně nakoupené zásoby pro své zákazníky na delší dobu dopředu a neprodávat tarify jako “bianco šek”. S tím jsou spojené také výhodnější podmínky pro tarify s fixovanou cenou pro běžné domácnosti.
Na druhou stranu by ale nová pravidla měla posílit postavení takzvaných aktivních spotřebitelů, tedy těch, kteří si například část elektřiny vyrábějí v domácí elektrárně pro vlastní spotřebu. Mělo by být snazší zakládání energetických společenství, sdílení energie a také využívání toho, že cena elektřiny přirozeně kolísá podle intenzity nabídky a poptávky. Nová úprava sdílení a spolupráce v lokálních energetických realizacích by se měla týkat projektů do 100 MW výrobních kapacit.
Celoevropsky by pak mohl platit institut “dodavatele poslední instance”, tedy povinnost některých energetických firem převzít zákazníky, jejichž smluvní dodavatel ukončil činnost. To v některých zemích dosud zavedené nemají, v Česku naopak ano. Dodavatelé poslední instance například převzali bývalé zákazníky Bohemia Energy poté, co ukončila činnost, šlo asi o milion odběrných míst.
Dlouhodobé smlouvy pro průmysl
Z pohledu průmyslu je pak významná nová navržená úprava dlouhodobých smluv. Ty zahrnují na jedné straně smlouvy s účastní veřejné podpory – například kapacitní platby, kdy státy nabídnou finanční odměnu za zajištění výroby podle konkrétních parametrů. Jenže z veřejných prostředků nejde financovat vše. “Je otázka, nakolik jsou státy reálně schopné zajistit dostatečné finanční prostředky na dlouhodobé kontrakty,” upozorňuje Georg Zachmann z think-tanku Bruegel. “Bavíme se o velkém objemu peněz, protože celková úroveň investic se pohybuje ročně kolem 80 miliard EUR.”
Návrh tak přináší nový rámec i pro smlouvy, které výrobci a průmyslové firmy uzavírají čistě mezi sebou, za vlastní prostředky. Takové soukromé smlouvy by měly být do budoucna spojené s nižšími finančními riziky, takže mohou být zajímavější i z pohledu externího financování. To by mělo na trh přivést potřebné soukromé prostředky na investice do energetických úspor nebo nových řešení pro ukládání energie či poskytování služeb výkonové rovnováhy.
Méně byrokracie, ideálně odteď
S tím souvisí i poslední okruh změn, který se týká administrativy při výstavbě a připojování nových zdrojů, úložišť či třeba chytrých systémů řízení výroby a spotřeby. Státy by nově měly mít vlastní plány pro rozvoj a využití úložných kapacit, nemělo by se také stát, že už postavené zdroje energie budou čekat na připojení k síti i několik měsíců.
Návrh Evropské komise budou projednávat představitelé jednotlivých států i Evropský parlament, už dřív k němu také probíhala veřejná konzultace, do které se mohl zapojit kdokoliv. Pokud se mezi státy najde shoda rychle, mohly by některé změny začít platit už od příštího roku.
