Klimatická změna představuje vážný problém, kterým by se měl zabývat celý svět. Myslí si to devět z deseti (93 %) obyvatel evropských států. Víc než polovina lidí (58 %) má přitom za to, že by se přechod k čistší ekonomice dal urychlit. Vyplývá to z nového průzkumu Eurobarometr, který se dotazoval víc než 26 tisíc respondentů v celé sedmadvacítce zemí.
Krize cen energií, která vypukla po zahájení ruské invaze na Ukrajině a která v létě loňského roku vyhnala ceny plynu i elektřiny do extrémních výšin, v očích veřejnosti spíš urychlila potřebu dekarbonizace. Pro mluví i další ekonomické aspekty: podle 73 % Evropanů jsou náklady na neřešení změny klimatu vyšší než samotné investice do zelené tranzice. 75 % lidí má také za to, že dekarbonizace povede k větším inovacím.
88 % evropských respondentů také uvedlo, že by se emise skleníkových plynů měly snížit na minimum a do roku 2050 by měl být starý kontinent klimaticky neutrální, třeba i s použitím tzv. “offsetů” (kompenzací emisí jinými prostředky, např. sázením stromů, pozn. red.) Jen o něco menší podíl (87 %) se vyjádřil pro ambicióznější cíle v zapojování obnovitelných zdrojů energie.
Podobné procento (85 %) také považuje za klíčové snížit plýtvání a zlepšit energetickou účinnost, podporovali by opatření, která lidi motivují pořídit si domů fotovoltaiku, zateplení nebo elektromobil. Podle 70 % respondentů pomohou taková opatření zvýšit energetickou bezpečnost Evropy a zlepšit i ekonomickou kondici.
Odpovědnosti se nebráníme, důležité reformy ale musí udělat stát nebo EU
93 % lidí v průzkumu uvedlo, že ve svém každodenním životě berou na změnu klimatu ohled a snaží se chovat udržitelně. Nicméně víc než polovina má za to, že odpovědnost za zvládnutí klimatické změny leží na bedrech státu (56 %), Evropské unie (56 %), případně průmyslu a soukromého sektoru obecně (53 %).
Třetina Evropanů pak uvádí, že se s dopady klimatické změny bezprostředně setkala. Vyšší podíl takových odpovědí přicházel z jižních států, kde se měnící klima projevuje například extrémním suchem, častějšími ničivými požáry nebo teplotami okolo 40 °C. Dopady klimatické změny ale podle svých slov výrazně pociťovali i obyvatelé Polska a Maďarska.
Pro 84 % respondentů jsou otázky dopadů klimatické změny úzce spojené se zdravím a zajištění péče o něj. Téměř dvě třetiny lidí mají za to, že bychom se na dopady změny klimatu měli lépe připravovat, a věří, že by takové přípravy měly pozitivní dopad na obyvatele starého kontinentu.
