Evropská energetická infrastruktura bude potřebovat modernizaci za stamiliardy EUR. Výstavba a modernizace by měly zrychlit, evropské orgány by také měly pohlídat, aby se jednotlivé národní soustavy lépe propojovaly mezi sebou. Vyplývá to z analýzy, kterou si nechali vypracovat zástupci předních evropských průmyslových firem.
Energetická infrastruktura bude potřebovat modernizaci, její náklady do roku 2030 vyjdou asi na 0,8 bilionů EUR a do roku 2050 se ještě ztrojnásobí. Už tak vysoké investiční výdaje se navíc mohou vyšplhat ještě výš, pokud se nepovede zkrátit byrokratické procesy, ale i samotné plánování a přípravu nových projektů.
Evropské orgány by si navíc měly vzít na povel projekty, do kterých se často samotným firmám ani národním vládám nechce: tedy posílení mezinárodního propojení nebo společně využívané lokality pro výrobu zeleného uhlíku či ukládání CO2. Rezervy jsou na evropském trhu stále ještě i v odlišných technických standardech, varují průmyslníci.
Pokud se nepodaří zlepšit propojenost evropské energetické infrastruktury a vytvořit podmínky pro zapojování inovací, bude to mít podle zástupců průmyslu výrazný dopad na konkurenceschopnost celé ekonomiky. Některá průmyslová odvětví, jako například výroba hliníku, kvůli tomu mohou ztrácet zahraniční trhy, omezí se i přímé zahraniční investice. Vypracování analýzy podpořily přední evropské firmy podnikající v energetice, automobilovém, stavebním nebo elektrotechnickém průmyslu.
