Nezávislá odborná skupina Evropské komise na konci března vydala zprávu, ve které tvrdí, že elektřina z jádra nezpůsobuje člověku nebo přírodě větší škody než další zdroje označované jako čisté. Expertní tým k tomuto závěru dospěl po několikaměsíčním zkoumání. Dokument ale není pro exekutivu Evropské unie závazný. Komise k ní však může přihlédnout při podpoře ekologických investic, takzvané taxonomie.
„Analýzy neodhalily žádný vědecky podložený důkaz, že by jaderná energie způsobovala lidskému zdraví nebo životnímu prostředí více škody než další technologie výroby elektřiny, které jsou v taxonomii již zahrnuty mezi zdroji přispívajícími k redukci klimatických změn,“ uvádí se ve závěrečné zprávě.
Dokument kritizovala ekologická organizace Greenpeace, podle níž není expertní komise v pohledu na jadernou energii zcela nestranná, neboť vznikla v polovině minulého století s cílem umožnit rychlý rozvoj atomových elektráren. „Nezávislí vědci již EU upozorňovali, že neudržitelné ekologické riziko spojené s jaderným odpadem je dostatečným důvodem ustoupit od tohoto zdroje,“ uvedla expertka Greenpeace na unijní energetickou politiku Silvia Pastorelliová. Podpora jaderné energie je navíc podle organizace neúnosně drahá.
Komise tvrzení o zaujatosti expertní skupiny odmítla. Podle ní nepředstavuje jaderný odpad žádné významné riziko, pokud se vyhořelé palivo skladuje hluboko v geologickém podloží. Zpráva nicméně připustila, že skladovací technologie nejsou dostatečně prověřené dlouholetým využíváním. Riziko jaderné havárie podle odborného týmu nelze na sto procent vyloučit, její pravděpodobnost je však extrémně nízká také díky tomu, že se v posledních letech používají výhradně vyspělé reaktory třetí generace.
Jádro rozděluje Evropu
Postoj k jaderné energetice rozděluje také Evropskou unii. Zatímco například Rakousko nebo Německo nevidí v jádru budoucnost, jiné země včetně Francie, Maďarska nebo Česka ho oficiálně podporují. Některé státy současně dlouhodobě usilují o zařazení jaderné energetiky mezi čisté zdroje. Vidí v tom šanci na získání finanční podpory nových jaderných bloků z unijních zdrojů.
Například britská vláda už v roce 2012 chtěla v Evropské unii prosadit postavení jaderné energie na stejnou úroveň jako podporované obnovitelné zdroje. Také český premiér Andrej Babiš (ANO) usiloval o to, aby bylo jádro Bruselem oficiálně uznáno jako zelený, bezemisní zdroj. A dokonce před časem tvrdil, že se mu v tomto smyslu podařilo přesvědčit ostatní evropské lídry. „Určitě si vzpomínáte, jak jsem to na Evropské radě prosadil po hodinových debatách,“ řekl Babiš na jaře 2020.
Jenže oficiální dokument hovoří jinak: „Evropská rada uznává, že je třeba zajistit energetickou bezpečnost a respektovat právo členských států rozhodovat o vlastní skladbě zdrojů energie a zvolit si nejvhodnější technologie. Některé členské státy uvedly, že součástí jejich vnitrostátní skladby zdrojů energie je energie jaderná,“ stojí v bruselské zprávě. O tom, že by bylo jádro bezemisním, nízkoemisním nebo čistým zdrojem se však nikde v závěrech Evropské rady nepíše.
