Vlny veder jsou nepříjemné pro lidi, životní prostředí i zemědělství. Mají na svědomí lidské oběti, ale vyvolávají také přímé negativní dopady na ekonomiku. Se stoupající teplotou například klesá produktivita a efektivita práce, lidé mění své návyky a snižují spotřebu některých výrobků, hospodářské ztráty se počítají v miliardách korun.
Ve své analýze se tomu věnoval francouzský server BFM TV a řada mezinárodních organizací, v českém kontextu se dopady veder zabývá například studie České zemědělské univerzity.
Horký rok 2003 měl v Evropě na svědomí desetitisíce obětí
Extrémní vedro je jedním z projevů probíhající klimatické změny, a jako takové bude v nejbližších letech stále častější. Své o tom ví třeba zmíněná Francie, která v roce 2003 zažila nebývalou vlnu horka. Teploty se pohybovaly nad čtyřiceti stupni, nemocnice sháněly ventilátory pro ochlazování pacientů a v důsledku vedra tehdy ve Francii zemřelo na devatenáct tisíc lidí. Po celé Evropě to bylo na sedmdesát tisíc úmrtí spojených s horkem.
Vliv horka na úmrtnost v Česku, konkrétně v Praze v letech 1982–2019, zjišťovala také nedávná studie vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR a Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Riziko úmrtí v souvislosti s horkem bylo v Praze v uplynulé dekádě téměř dvakrát vyšší než ve třech předchozích.
V Praze byl zatím nejhorší rok 2015, přinesl stovky obětí
Vědci porovnávali průměrné denní teploty naměřené na stanici Praha-Ruzyně v teplém půlroce (květen–září) v jednotlivých dekádách od 80. let 20. století (1982–1989) do prvního desetiletí 21. století (2010–2019) a jejich dopad na úmrtnost v Praze. „Četnost a intenzita vln horka v minulé dekádě byla bezprecedentní,“ říká Aleš Urban, vedoucí týmu. „Zatímco průměrná letní teplota v 80. letech dosahovala 15,3 °C, v letech 2010–2019 to bylo 16,9 °C a výrazně přibylo také dnů s průměrnou denní teplotou vyšší než 20 °C,“ uvádí vědec.
Vliv horka na úmrtnost se přitom jasně projevil: zatímco průměrný počet úmrtí spojených s horkem v prvních třech dekádách činil 50 úmrtí za rok, v poslední dekádě došlo již k 90 úmrtí za rok. „V relativních počtech to představuje nárůst podílu úmrtí v souvislosti s horkem z 1 % na téměř 2 % všech úmrtí ve sledovaném období,“ vysvětluje Aleš Urban s tím, že rekordní počet úmrtí souvisejících s horkem byl zaznamenán v roce 2015. Tehdy v Praze dosáhl více než 250 zemřelých, což činilo více než 5 % všech úmrtí mezi květnem a září. Na Prahu se studie zaměřila proto, že dopady veder jsou citelnější zejména ve větších městech s hustou zástavbou a menším podílem zeleně.
Ekonomické dopady se počítají v řádu miliard korun
Kromě bezprostředních dopadů na lidské zdraví a životy stojí ale za pozornost i ekonomické dopady. Vedra v roce 2003 srazila hospodářský růst Francie o jednu až dvě desetiny procentního bodu. Tehdy ovšem extrémně vysoké teploty panovaly dva týdny, zatímco letos má za sebou země nejteplejší květen ve své historii, druhý nejparnější červen od roku 1947 a červenec zatím vypadá také velmi nadprůměrně.
Pro Česko zatím odhady ekonomických dopadů známé nejsou. Evropská agentura pro životní prostředí ale odhaduje, že v letech 1980 až 2020 extrémní výkyvy počasí způsobily dvaatřiceti evropským státům úhrnné ztráty 450 až 520 miliard eur (11 až 12,7 bilionu korun).
Kvůli horku klesá spotřeba i produktivita práce
Mezinárodní organizace práce (ILO) odhaduje, že pokud stoupne teplota nad třiatřicet stupňů, propadne se produktivita a efektivita práce zaměstnanců na polovinu. Největší vliv mají vysoké teploty ve stavebnictví, dopravě, zemědělství a lesnictví. Do roku 2030 by mohl počet odpracovaných hodin klesat o více než dvě procenta ročně, což by odpovídalo osmdesáti milionům pracovních míst na plný úvazek. V jihovýchodní Asii a Africe by to mohlo být až pět procent ročně. Teploty by mohly být tak vysoké, že lidé budou pracovat pomaleji nebo nebudou jistou část dne moci pracovat vůbec, vysvětluje ILO.
Vedro má také tendenci brzdit spotřebu lidí, při vlně horka v srpnu 2003 klesla ve Francii téměř o tři procenta. Při vysokých teplotách lidé méně nakupují oblečení a potraviny, nejčastěji maso, čokoládu a čerstvé ovoce a zeleninu, jejichž cena rapidně stoupá, píše v analýze BFM TV. Extrémní počasí zatěžuje také zdravotnictví, je více úmrtí, rostou náklady na lékařskou péči. Lidé při vyšších teplotách i kvůli různým omezením též méně cestují.
