Evropská komise počátkem roku představila dlouho očekávaný návrh podporovaných nízkoemisních zdrojů energie. Takzvaná taxonomie stanoví podmínky pro investice do výstavby nových zdrojů energie.
Navrhuje mimo jiné, jaká má být jejich emisní náročnost nebo bezpečnostní standardy, aby se dalo říct, že neškodí životnímu prostředí. Na seznam podporovaných zdrojů se dostalo i jádro a zemní plyn, i když s tím, že projekty musí splnit poměrně přísné nároky.
Nové jaderné bloky s vyřešeným úložištěm a povolením do 23 let
Jaderná energie sama o sobě není emisně náročná, jsou s ní ale spojené jiné otázky, které mohou mít dopad na životní prostředí, píše se v návrhu dokumentu, který Komise poslala vládám členských států ke konzultaci. Proto navrhuje, aby se do budoucna podporovaly ty projekty výstavby nových jaderných zdrojů, které mají vyřešené úložiště jaderného odpadu, plán stavby i financování a stavební povolení nejpozději do roku 2045.
Prodloužení životnosti stávajících jaderných zdrojů taxonomie obecně schvaluje, ale s podmínkou, že dojde k jejich modernizaci a zvýšení bezpečnostních standardů.
Plyn jen s nízkými emisemi a místo uhelných zdrojů
V případě plynu je pak situace odlišná. Spalování zemního plynu je sice emisně asi o polovinu méně zatěžující než spalování uhlí, i tak při něm ale (na rozdíl od jaderné energie) dochází k výraznému úniku emisí CO2. Komise navrhuje, aby se do budoucna považovaly za nízkoemisní projekty, které uvolňují maximálně 270 g ekvivalentu CO2 (= objem skleníkových plynů přepočtený na CO2) za kilowatthodinu vyrobené elektřiny, nahrazují emisně náročnější uhelné zdroje a dostanou stavební povolení nejpozději do konce roku 2030.
Komise zároveň v dokumentu přiznává, že se čistě technicky vzato nejedná o “bezemisní” zdroje. Zdůrazňuje ale odlišné podmínky jednotlivých členských států a nutnost realistického přechodu na méně zatěžující energetický model v Evropě. Zejména plyn tak chápe jako přechodné řešení.
Těžká, ale možná přece jen shoda
Za zařazení jádra mezi podporované zdroje energie plédovaly státy v čele s Francií a Českou republikou, kromě zbytku V4 sem patřilo také například Rumunsko, Bulharsko či Slovinsko. Poněkud odlišná skupina států volala po tom, aby taxonomie zahrnovala plyn jako přechodný zdroj energie. Sem patří třeba i Německo, na jehož energetické spotřebě se zemní plyn podílí asi ze čtvrtiny.
Naopak státy jako Rakousko nebo Lucembursko ostře nesouhlasí s tím, aby taxonomie zahrnovala jak jádro, tak plyn. Rakouská ministryně pro oblast klimatu dokonce pohrozila, že pokud Komise s návrhu neustoupí, může Rakousko celou regulaci poslat k soudu. Tvrdí totiž, že pro zahrnutí jádra mezi podporované zdroje energie nemá Evropská komise oporu v právu.
Evropské vlády mají nyní čas do 12. ledna, aby Komisi poslaly své připomínky. Těch se pravděpodobně sejde celá řada a bude potřeba vypořádat i vzájemné rozpory. Jakmile pak Komise zveřejní výsledné znění, nebude už k taxonomii možné podat pozměňovací návrhy. Případné veto by musel vystavit Evropský parlament nebo většina členských států.
