Dekarbonizace

Finsku nestačí evropské plány, urychlí dekarbonizaci o 15 let

Finsko má pravděpodobně nejambicióznější klimatické cíle na světě. Podle platných finských zákonů by se země měla stát v roce 2035 uhlíkově neutrální a o dalších pět let později by finská ekonomika měla absorbovat víc CO2, než sama vyprodukuje. To je asi o deset až patnáct let rychleji, než plánuje většina evropských států. Klíčovou úlohu přitom mají sehrát finské lesy.

Závazné cíle v dekarbonizaci jsou výsledkem práce nezávislých ekonomů, kteří působí v poradní skupině zaměřené na klimatickou změnu. Ti vzali jako výchozí bod závazek z Pařížské úmluvy, která předpokládá, že jednotlivé státy vyvinou úsilí k udržení nárůstu teploty pod 1,5 °C. Z toho se pak odvíjí celkový uhlíkový rozpočet jednotlivých států, v případě Finska dosahuje 420 GT oxidu uhličitého nebo jeho ekvivalentu v jiných skleníkových plynech. 

Dál vzali ekonomové do úvahy podíl Finska na celkové globální populaci, potenciál pro snižování emisí, kupní sílu a také to, do jaké míry se Finsko podílelo na emisích CO2 v minulosti, protože emise se z atmosféry odbourávají stovky let. Jde o první právně závazný klimatický cíl, který zohlednil všechny tyto aspekty.

 

Změna se opře o zdravé finské lesy

V praktickém naplnění těchto cílů budou mít zásadní úlohu lesy, které tvoří až dvě třetiny území Finska. To přitom podobně jako jiné země v posledních letech čelilo ztrátě lesní půdy a také chřadnutí lesů v důsledku příliš silné orientace na těžební dřevo. Podle aktuálních plánů se má tento přístup změnit, naopak se země nechce spoléhat na metodu takzvaných offsetů, tedy financování opatření k odbourávání emisí CO2 mimo území vlastního státu.

Finská ministryně životního prostředí zdůvodnila zvýšené ambice mimo jiné tím, že se její země cítí vázaná Pařížskou úmluvou, kterou podepsaly téměř všechny státy na světě. Podle ní nejsou klimatická opatření na úrovni Evropské unie dostatečná a nebudou stačit k tomu, aby lidstvo zastavilo oteplování planety. Zdůraznila, že finské cíle jsou podložené podrobnými ekonomickými modely a detailním měřením emisí. Kdyby podobně postupovaly všechny státy, byla by podle modelů dvoutřetinová šance, že se podaří zastavit nárůst globální teploty právě pod 1,5 °C.

 

CHCETE DOSTÁVAT články, nové díly podcastu a přehledy do mailu? Napište se do našeho newsletteru a nic vám neuteče.

Novinky v oboru