Francie chce převzít iniciativu a na evropské úrovni důrazněji podpořit jadernou energetiku. Ta by měla dostat lepší podmínky v rámci připravované reformy trhu s elektřinou. Francouzský ministr pro energetickou tranzici Agnès Pannier-Runacher se pustil do vyjednávání podpory napříč členskými státy, oslovil své protějšky z celkem dvanácti dalších zemí.
Cílem francouzské iniciativy je, aby chystané změny pravidel pro trh s elektřinou reflektovaly přínos jaderných zdrojů pro zajištění energetické bezpečnosti a dosažení klimatických cílů v Evropě. Víc podrobností zatím francouzská diplomacie nezveřejnila, stejně tak ale zatím nejsou na stole konkrétní reformní návrhy z pera Evropské komise.
Evropská komise se zavázala předložit návrh reformy trhu s elektřinou poté, co na podzim loňského roku členské státy odsouhlasily cenový strop. To je ale jen dočasné opatření. Reforma by proto měla zajistit udržitelné ceny, tržní prostředí i postupné snižování emisní náročnosti. Některé státy jako Španělsko či Řecko už v minulosti prezentovaly vlastní ambiciózní návrhy například na oddělení trhu fosilních či bezemisních zdrojů nebo na zastropování ceny plynu pro výrobu elektřiny.
S čím konkrétně chce přijít současná francouzská iniciativa, není proto úplně jasné. Mluví se například o podpoře “růžového” vodíku, tedy vodíku vyrobeného elektrolýzou s využitím elektřiny z jaderných zdrojů. Právě v oblasti moderních aplikací jaderných zdrojů už Francie v minulosti donutila Evropskou komisi k ústupkům, někteří analytici se proto domnívají, že chce novou iniciativou navázat. Jiní ale poukazují na fakt, že podpora “růžového” vodíku by byla výhodná nejspíš hlavně pro státy, jejichž energetický mix má nízkou uhlíkovou stopu už teď. To může být případ Francie nebo Norska, ale už ne České republiky nebo Bulharska.
V polovině března bude návrh na stole
Jisté je, že se Francie radí a domlouvá se státy, které už dřív v nějaké podobě jadernou energii podpořily. Patří mezi ně Česká republika a Slovensko, ale také Finsko a Švédsko, Nizozemí, Itálie, Polsko a Maďarsko, Bulharsko, Chorvatsko, Rumunsko nebo Slovinsko.
Pokud by se přidala ještě například Belgie, která v posledních měsících rovněž oprášila jaderné plány, stálo by za francouzskými návrhy 14 států z evropské sedmadvacítky. Naopak podporu spíš nejde očekávat od Německa a Rakouska, tradičních odpůrců podpory jádra.
Evropská komise by měla oficiálně představit návrh reformy trhu s elektřinou v polovině března. Předcházel tomu obšírný dotazník, ve kterém Komise zjišťovala názory vlád členských států na řadu oblastí, například na možnost dlouhodobých kontraktů na elektřinu, lepší ochranu spotřebitele nebo na budoucnost platných cenových stropů.
