Francie se potýká s poklesem výkonu svých jaderných elektráren. Země, která elektřinu obvykle vyváží, ji v minulých týdnech nakupovala a dodávala z Německa. Příčin je hned několik. Část elektráren procházela plánovanou technickou údržbou, u čtyř zařízení se ale odstávka protahuje kvůli problémům s korozí. V horkých dnech také elektrárny nemohly pracovat na plný výkon kvůli nedostatku studené vody v řekách, kterou používají jako chlazení.
U čtyř odstavených elektráren kontrola potvrdila takzvané korozní praskání, tedy praskliny vzniklé pod vlivem zatížení a korozního prostředí, v blízkosti svarů na potrubích chladicích okruhů. Z bezpečnostních důvodů tak není možné jejich provoz rychle obnovit, zpátky by měly být zapojené mezi listopadem a lednem.
Technické problémy se promítly do očekávaného výkonu francouzských výrobních kapacit, ty se v letošním roce budou pohybovat na spodní hranici předpokladů. Přesto bude jejich roční produkce dosahovat cca 280 až 300 terawatthodin. Pro srovnání, český Temelín vyrobil od ledna do půlky srpna 10 TWh elektrické energie. Na rozdíl od francouzských kolegů se ale české jaderné elektrárny nepotýkají s technickými problémy.
Temelín vyrobil od začátku roku 10 TWh
Do provozu francouzských jaderných elektráren zasáhlo také výrazné sucho a horké počasí, ještě významnější dopad mělo ale na provoz tamních vodních elektráren. V důsledku výpadků tak Francie musela po přechodnou dobu nakupovat elektřinu z jiných zemí, zejména z Německa a Itálie.
Francouzský pokles výroby vyvolal nárůst evropských cen
Při vysokých tržních cenách elektřiny to ale vyvolalo skokové zdražení na tamních trzích, cena elektřiny v jednu chvíli dosáhla téměř 1000 EUR za MWh. Vzhledem k tomu, že německá a francouzská ekonomika tvoří dohromady dvě třetiny spotřeby elektřiny na evropském trhu, přelévá se takové navýšení cen na celoevropské burzy.
Cena ročního forwardu (elektřiny na rok dopředu) na německé burze tak během pouhých dvou týdnů vyskočila na dvojnásobek, na nizozemské burze o 40 %. Startovala přitom už tak z vysokého základu, který je daný nedostatkem plynu, z něhož se elektřina z části vyrábí a který má dnes postavení tzv. “závěrného zdroje”, jenž určuje cenu pro všechny obchody.
Plyn do Evropy proudí z několika zdrojů, například významný rusko-německý plynovod Nord Stream 1 ale opakovaně prochází odstávkami, nebo vede jen výrazně menší objem plynu, než by bylo obvyklé. Poslední odstávka tohoto plynovodu začala na konci sprna. Trhy na odstávku reagují dalším zvýšením ceny plynu, protože reflektují obavu, že se plynovod už znovu neotevře. Podobný vývoj nastal i během plánované letní údržby Nord Streamu 1 v červenci.
Trh by potřeboval víc dobrých zpráv
Výkonu francouzských elektráren může napomoct podzimní počasí, díky kterému se budou moct vrátit do provozu alespoň odstavené vodní zdroje. Ceny na trhu to ale nejspíš ovlivní jen minimálně, s nastupující topnou sezonou totiž převládají obavy nad dobrými zprávami.
Jaderné elektrárny vyrobí ročně asi čtvrtinu veškeré evropské elektřiny, polovina z toho se vyrobí právě ve Francii. Prezident Macron už dřív ohlásil rozsáhlý plán modernizace a investic do jaderných zdrojů, chce postavit až 14 nových jaderných bloků.
