Využití zemského tepla v energetice je dlouhodobě známé, zatím ale nacházelo praktické uplatnění hlavně v zemích jako Island, kde jsou k tomu víc než příhodné přírodní podmínky. Nová studie Mezinárodní energetické agentury (IEA) ukazuje, jak by se využití této bezemisní technologie mohlo rozšířit a jaké hlavní překážky tomu brání.
Takzvaná geotermální energie by mohla pokrýt až 15 % globální poptávky po elektřině od současnosti do roku 2050, dnes je to kolem 1 %. Celkem by mělo jít až o 800 GW, což je zhruba součet dnešního výkonu elektráren v USA a Indii. V praxi ale nástup využití zemského tepla hlavně záleží na ceně použitých technologií.
Tradiční technologie totiž neřešily otázku, jak se dostat k méně dostupnému zemskému teplu. Využívají většinou lokálních specifických podmínek, jako jsou sopky nebo tektonické praskliny, které usnadňují přístup ke zdroji tepla. Právě s takovým řešením se můžeme setkat na Islandu, v Itálii nebo Turecku. Jenže takové recepty nejsou přenositelné.
Studie IEA proto mapovala takzvané nové generace geotermálních technologií, které se v řešení přístupu k zemskému teplu inspirovaly například u těžebního průmyslu. Jenže bezpečné hlubinné vrty celé řešení finančně prodražují. Šancí by bylo, kdyby se začaly využívat masověji, což by jejich cenu mohlo snížit.
Studie ale také upozorňuje, že geotermální energie je zatím v energetických plánech spíš popelkou, vlastní strategii na její využití má asi jen 30 států. Kdyby státy ale daly najevo, že tento zdroj energie považují za důležitý, mohlo by to přitáhnout zájem investorů a postupně snížit náklady na technologie až o 80 %, tvrdí IEA.
Geotermální energie je bezemisní zdroj, který by se dobře mohl doplňovat jak s obnovitelnými zdroji, tak s jadernou energií. Mohl by také ve vhodných lokalitách pomoct se zajištěním spotřeby energeticky náročných zařízení, jako jsou velká datová centra. Už to je podle IEA důvod, proč by se o zemské teplo měly zajímat třeba IT firmy nebo společnosti, které vyvíjejí umělou inteligenci.
