Vytápění domácností, průmyslových budov nebo veřejných budov by do budoucna mohla zajišťovat geotermální energie. Její potenciál je podle studie odborných asociací velký, do pěti let by mohla pomoct nahradit dnešní vytápění ruským plynem nebo uhlím. Ve studii představili čtyři scénáře systémového využití do roku 2027.
Geotermální energii využívají například tepelná čerpadla, ve velkém s ní pracují třeba některá města v rámci komunitního řešení dodávek tepla. Jde o využití přirozeně nashromážděného tepla nebo energie v půdě. Právě možnostem jejich využití v českých podmínkách se věnuje studie s názvem “Země má energie na rozdávání – proč ji využíváme tak málo a jak to změnit?”.
Studii připravili společně Česká geotermální asociace, Komora OZE a Asociace pro využívání tepelných čerpadel. Věnuje se čtyřem scénářům rozvoje geotermální energie do roku 2027, konkrétně takzvaného komerčního využití. Nezabývá se tedy individuálními domácími tepelnými čerpadly či jiným řešením, které mohou využít jednotlivé domácnosti.
Do budoucna bude potřeba víc energie na chlazení
Podle studie je jednoznačně nejperspektivnější využití takzvané mělké geotermální energie využívající soustavy vrtů a vysokoteplotních čerpadel. Z hlediska technického potenciálu existují ještě větší možnosti využívání hluboké geotermální energie. “Významným aspektem mělké geotermální energie je také schopnost zároveň generovat chlad, jehož potřeba neustále roste. Podle některých odhadů by již v roce 2050 měla energie spotřebovaná na chlazení převážit spotřebu energie na vytápění,” uvedl člen předsednictva České geotermální asociace Antonín Tym.
Geotermální energie jako taková se dá snadno využít v malých soustavách dálkového vytápění a chlazení, má potenciál se stát významným – a někde dokonce dominantním – zdrojem tepla a chladu pro komerční využití v teplárenství, průmyslu, veřejném sektoru a developerských projektech.
Stát zatím geotermální energii spíš ignoroval
Pro rozvoj geotermální energie bude podle autorů klíčový postoj státu, ve studii definují pět takzvaných akčních bodů, které o budoucnosti geotermálu rozhodnou. “Geotermální energie je dostatek, stát však musí systematickou a cílenou podporou umožnit jejich rychlejší a masivnější využívání tak, aby odpovídala potřebám teplárenského sektoru a komerčním aplikacím s cílem v maximální možné míře využít jako náhradu za zemní plyn a uhlí právě tuto široce dostupnou, vysoce efektivní, čistou, stabilní a bezpečnou a především na jakýchkoliv externích vlivech nezávislou energii,” konstatoval Antonín Tym.
Potenciál geotermální energetiky se v Česku pohybuje na úrovni evropského průměru. To v praxi znamená, že je dostatečný na to, aby do budoucna z významné části nahradil fosilní paliva. Stát by podle autorů studie měl například prohlásit geotermální zdroje za strategické zdroje pro oblast teplárenství a ve spolupráci s průmyslem cíleně hledat konkrétní aplikační řešení. Strategické scénáře ve studii počítají s tím, že v horizontu příštích pěti let by se mohly ročně vytvořit geotermální vrty s instalovaným výkonem přes 100 megawattů, běžná hloubka vrtů by mohla přesahovat 500 metrů.
