Česko začne řešit potenciál geotermálních elektráren. Ministerstvo životního prostředí připravuje strategii, která by naznačila směr uplatnění dosud nevyužívaného bezemisního zdroje. Teplo ze zemského jádra se uplatní v domácnostech, ale třeba také ve vytápění bazénů a jiných volnočasových zařízeních.
Na evropském kontinentě vzniklo v nedávné době několik desítek geotermálních elektráren. Celkem jich je v provozu 139, v Česku zatím nestojí žádná. To by se mohlo změnit už do konce tohoto desetiletí, podle odhadů portálu geotermie.cz je tu potenciál v první fázi asi pro pět geotermálních elektráren a deset výtopen.
Velká příležitost je podle odborníků hlavně v zapojení geotermální zdroje do vytápění malých a středních měst. Geotermální energie by se totiž mohla uplatnit především při centrální výrobě tepla, v některých případech by mohla nahradit lokální uhelné zdroje do pěti megawatt výkonu.
Podle map, které ve společném projektu sestavili Česká geodetiská služba, Geofyzikální ústav Akademie věd ČR a Komora OZE, je potenciál využití geotermální energie největší na severní Moravě, Semilsku, Liberecku, v Podkrušnohoří, na Ašsku a Českobudějovicku. Celkově má Česko z hlediska možností využití geotermální energie podmínky srovnatelné s evropským průměrem.
V produkci energie ze zemského tepla zatím světově vedou USA (3,6 GW), na evropském kontinentu si dobře vede Turecko (1,69 GW), Itálie (916 MW) a Island (754 MW). Geotermální energie typicky využívá horkou vodu z podzemí, kde se drží například v puklinách mezi horninami. V českém kontextu mohou být zajímavá i řešení, která předpokládají, že se voda do podzemí přivede uměle, aby se tam mohla přirozeně ohřát a pak být znovu použitá.
