Geotermální energie pro Česko. Chystá se nová strategie
Česko začne řešit potenciál geotermálních elektráren. Ministerstvo životního prostředí připravuje strategii, která by naznačila směr uplatnění dosud nevyužívaného bezemisního zdroje. Teplo ze zemského jádra se uplatní v domácnostech, ale třeba také ve vytápění bazénů a jiných volnočasových zařízeních.
Na evropském kontinentě vzniklo v nedávné době několik desítek geotermálních elektráren. Celkem jich je v provozu 139, v Česku zatím nestojí žádná. To by se mohlo změnit už do konce tohoto desetiletí, podle odhadů portálu geotermie.cz je tu potenciál v první fázi asi pro pět geotermálních elektráren a deset výtopen.
Velká příležitost je podle odborníků hlavně v zapojení geotermální zdroje do vytápění malých a středních měst. Geotermální energie by se totiž mohla uplatnit především při centrální výrobě tepla, v některých případech by mohla nahradit lokální uhelné zdroje do pěti megawatt výkonu.
Podle map, které ve společném projektu sestavili Česká geodetiská služba, Geofyzikální ústav Akademie věd ČR a Komora OZE, je potenciál využití geotermální energie největší na severní Moravě, Semilsku, Liberecku, v Podkrušnohoří, na Ašsku a Českobudějovicku. Celkově má Česko z hlediska možností využití geotermální energie podmínky srovnatelné s evropským průměrem.
V produkci energie ze zemského tepla zatím světově vedou USA (3,6 GW), na evropském kontinentu si dobře vede Turecko (1,69 GW), Itálie (916 MW) a Island (754 MW). Geotermální energie typicky využívá horkou vodu z podzemí, kde se drží například v puklinách mezi horninami. V českém kontextu mohou být zajímavá i řešení, která předpokládají, že se voda do podzemí přivede uměle, aby se tam mohla přirozeně ohřát a pak být znovu použitá.